Miliardy na IT systémy, drahé mýto. Tady se v Česku plýtvá!

Zdroj: Getty Images

Prezident NKÚ Miloslav Kala upozornil prezidenta republiky Miloše Zemana na příklady, jak stát plýtvá miliardy. Podle Kaly mizí peníze třeba při digitalizaci státní správy a neefektivním výběru mýta. Byrokracie je podle NKÚ brzdou rozvoje české společnosti.

Kala ve svém dopise prezidentovi uvádí několik příkladů, jak se podle NKÚ v Česku plýtvá. Vychází z výroční zprávy úřadu za uplynulý rok. Za pět let provedl NKÚ 200 kontrol, prověřil přes 1 000 subjektů, podal 35 trestních oznámení a 199 oznámení o porušení rozpočtové kázně za 7,2 miliardy.

Jedním z problémů, který dlouhodobě trápí Česko, je výstavba dopravní infrastruktury. Kala to označil za "příklad, jak efektivně zablokovat stát". Příprava staveb trvá v průměru 13 let, u mnohých staveb je přitom ještě mnohem delší.

Jako příklad uvádí NKÚ ve své výroční zprávě stavbu dálnice D11 v úseku Hradec Králové – Smiřice, tu stát připravuje 21 let. Podle úřadu chybí účinná legislativní opatření k urychlení přípravy staveb a zákon, který by zamezil účelovému blokování staveb.

V posledních letech stát průměrně zprovozňoval 16 kilometrů dálnic. Výjimkou byly roky 2006 až 2010, kdy se podařilo průměrně ročně otevírat 56 km dálnic. V příštích třech letech to bude jen 52 km, tedy průměrně 17 km ročně.

Související obsah

Důrazné varování! Stát selhává, napsal šéf NKÚ Kala Zemanovi

1. 8. 2018

Kala v dopise Zemanovi zmínil i jeden pozitivní trend. "V letech 2008 až 2012 stál kilometr dálnice 340 milionů Kč, kdežto v letech 2013 až 2017 v průměru 153 milionů," všímá si tlaku na snižování cen prezident NKÚ.

Tisíce nekomunikujících IT systémů

Velkou bolístkou české státní správy je otázka digitalizace a zavádění informačních technologií. Podle Kaly funguje v Česku 7 700 informačních systémů veřejné správy. "Jejich pořízení stálo 110 miliard korun a na jejich provoz je ročně vynakládána částka 25 miliard Kč," píše Kala. Jen ministerstva vloni dala na provoz IT 13 miliard.

"Stát buduje systémy, které nepotřebuje a které nepoužívá, vytváří izolované systémy, které nezajišťují sdílení dat napříč orgány veřejné správy. Systémy jsou pořizovány a provozovány za velmi vysoké částky. Dodatečné náklady na úpravy a rozvoj IS (v důsledku nepřipravenosti projektů) několikanásobně převyšují náklady na jejich pořízení," varuje Kala.

Podle něj jsou systémy uživatelsky nepřátelské a dodavatelé investují do udržení svého monopolního postavení. Uvádí také několik příkladů neefektivního a nefunkčního systému. Při kontrole informačních systémů Ministerstva práce a sociálních věcí NKÚ rovnou podal trestní oznámení. Provoz ekonomického IS ministerstva měl stát 35 milionů, další úpravy a změny systému vyčíslili zaměstnanci na dalších 94 milionů.

Přestože do IT systémů tečou miliardy, stát v digitalizaci veřejné služby za zbytkem EU markantně zaostává. V žebříčku sestaveném Evropskou komisí se Česko umístilo jako sedmé od konce. Za námi skončily Slovensko, Řecko, Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko a Rumunsko. Zatímco Česko mělo hodnocení 44, Estonsko, které je na čele žebříčku, mělo 84 bodů. A stát dále buduje systémy, které svou úlohu neplní.

Související obsah

Jídlo v Česku často skončí v koši! Plýtvání ale škodí i peněžence

20. 11. 2017

Provoz mýta stojí v Rakousku polovinu

Dlouhodobě stát řeší otázku mýtného na dálnicích. Smlouva se stávajícím provozovatelem měla skončit v roce 2016, už o čtyři roky dříve začal podle Kaly úřad upozorňovat ministerstvo na zpoždění ve výběrovém řízení na další období. To se samozřejmě včas nestihlo a tak byla smlouva se stávajícím provozovatelem prodloužena do roku 2019. Od roku 2020 mají podle výsledků výběrového řízení vystřídat Kapsch společnosti SkyToll a CzechToll, podle Kaly je ale termín spuštění nového systému v ohrožení.

NKÚ upozorňoval na vysoké provozní náklady systému. "V letech 2007 až 2016 dosáhly celkové náklady na zavedení a provoz mýtného systému více než 24 miliard korun, přičemž MD vybralo na mýtném 78,5 miliardy korun," vyčíslil prezident NKÚ.

Provozní náklady bez započtení nákladů na pořízení činí 24 %, v Rakousku je obdobný systém provozován s provozními náklady jen 12 %, upozorňuje Kala. Navíc nedávno proběhlé výběrové řízení potvrdilo, že se systém dá provozovat s nákladovostí okolo 10 %.