Zdraví

Šero a sychravo: Sebevražd na podzim přibývá, varují záchranáři

Šero a sychravo: Sebevražd na podzim přibývá, varují záchranáři
Zdroj: Tn.cz/ thinkstockphotos.com

Podzimní plískanice, šero, padající listí a mlha – to všechno dotváří ponurou atmosféru a člověka napadají všelijaké myšlenky. Některé depresivní stavy bohužel končí i sebevraždou. Jenom středočeští záchranáři letos vyjeli k téměř osmi stovkám případů pokusů o dobrovolné ukončení života.

Kvůli nedostupnosti nepřetržité psychiatrické péče jsou sebevraždy, zvláště v podzimním období, častějším jevem. "Záchranáři, pokud jsou vysláni k pacientovi, který vyhrožuje sebevraždou, nebo už učinil sebevražedný pokus, musejí určit míru rizika jeho chování a rozhodnout, zda ho transportovat i přes jeho případný nesouhlas,“ vysvětluje mluvčí středočeské záchranné služby Petra Effenbergerová.

Sebevražedné pokusy jsou často spojeny se závislostí na alkoholu, takže není výjimkou, že zdravotníci se snaží ve skoncování života zabránit namol opilému člověku. Psychiatrické nemocnice až na výjimky navíc odmítají přijmout pacienty pod vlivem jakékoliv návykové látky.

"Středočeští záchranáři letos vyjeli ke 761 případům, kdy se pacient rozhodl odejít ze světa dobrovolně," uvádí Effenbergerová. 119 lidí pak už nemohli ani přes veškerou snahu zachránit.

"Sebevraždy mají statisticky pomyslný vrchol ve věku pozdní adolescence a kolem 20. roku života, druhý vrchol pak nastupuje ve věku nad 65 let," upozorňuje mluvčí. Podle ní se jedná o tzv. bilanční sebevraždy.

Pokusy o sebevraždu u dětí bývají obrovskými výjimkami, děti do 10 let ještě přesně nerozumí významu smrti. Vše se láme až s dospíváním, tam jsou sebevraždy druhou nejčastější příčinou smrti mladého člověka. Náctiletí mají navíc sklony k depresivnímu myšlení, jsou ovlivněni hormonálními změnami ve svém těle a jejich prožívání je silnější. Časté jsou i emoční výkyvy.

"Častným motivem bývají vztahové problémy v rodině nebo partnerské krize a problémy ve škole,“ říká Effenbergerová. Nejčastější způsob, který lidé volí pro dobrovolný odchod ze života, je různý pro různé věkové kategorie a pohlaví. Mladší lidé, zejména ženy, volí otravu léky - nejčastěji hypnotiky, sedativy nebo antidepresivy, ale také analgetiky. Výjimečné nejsou ani skoky z výšky či pořezání zápěstí. Muži v produktivním věku a senioři volí spíše sebevraždu oběšením nebo střelnou zbraní.

Související obsah

"Zaměstnanci záchranky se setkávají i s dalšími způsoby, které nejsou raritní - skok pod vlak či pod kamión, náraz do pevné překážky v rychle jedoucím autě, otrava výfukovými plyny a podobně,“ popisuje mluvčí. "Některé hrůzně zvolené způsoby sebevraždy evokují myšlenky, pod jak hrozným subjektivně vnímaným psychickým tlakem dotyčný člověk musel být.“

Pokud se nacházíte v těžké situaci i psychosociálního charakteru, nezapomínejte, že každý problém má své řešení a nebojte se říct si o pomoc. Zavolat můžete třeba Call centrum Zdravotnické záchranné služby. "K mnoha případům nakonec záchranáři ani nemusí vyjíždět, operátoři na čísle 800 888 155 se pro pacienty v zoufalé životní situaci mohou stát jen dobrými rádci, případně je nasměrovat k další odborné pomoci,“ uvádí Effenbergerová.


Především dospívají se mohou obrátit i na Linku bezpečí na čísle 116 111. Od 8 do 18 hodin funguje také Linka první psychické pomoci s číslem 116 123, kam můžete zavolat, když vás přepadají depresivní či úzkostné stavy a nevíte, jak dál.

mj, TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

TOP 10 ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz