Většina obětí koronaviru byla ve věku nad 60 let, silně obézní nebo trpěla další závažnou nemocí. Přibývá ale případů úmrtí mladých lidí, kteří s žádnou jinou chorobou zjevně nebojovali. Lékaři teď přišli s několika teoriemi, proč tomu tak může být.
Onemocnění Covid-19 má největší smrtnost ve věkové kategorii nad 60 let. Podle odborníků to souvisí s chorobami, které často lidé ve vyšším věku mají - problémy se srdcem, dýchací obtíže či cukrovka. Imunitní systém seniorů se zřejmě nedokáže s koronavirem vypořádat a ten se tak může rychleji množit.
I proto jsou kromě důchodců více ohroženi také lidé, kteří trpí nějakou závažnou nemocí. Jenže v posledních týdnech se v médiích objevily záhadné případy, při kterých zemřel i mladý člověk, nakažený koronavirem, přestože žádným dalším onemocněním netrpěl.
Ve Velké Británie podlehl nemoci 13letý chlapec z Brixtonu, 21letá Chloe Middletonová nebo 36letá zdravotní sestřička Areema Nasreenová. Francii zase šokovala smrt 16leté Julie Alliotové, z USA přišla zpráva o smrti ani ne ročního dítěte či 30letého trenéra baseballového týmu ve skvělé kondici Bena Luderera.
Proč tedy někteří mladí lidé přejdou nákazu jen s mírnými příznaky a některým se symptomy rychle zhorší, až musí být připojeni na plicní ventilaci a zemřou? Neurochirurg a odborník americké CNN na medicínu Sanjay Gupta uvedl, že část vědců věří, že vše souvisí s naší genetickou výbavou.
Jedna z teorií totiž hovoří o tom, že průběh nemoci závisí na enzymu ACE2, který se nachází na povrchu buněk. Jeho variace podle imunologa Philipa Murphyho rozhodují o tom, jak snadno nebo těžko se virus dostane do buněk v plicích.
U některých nakažených pak lékaři pozorovali "tvrdnutí" plic. Za ně pravděpodobně může snížená produkce tzv. surfaktantů, což je látka, která pomáhá rozšiřovat a smršťovat plíce. Nedostatek této látky má způsobovat právě koronavirus.
Další teorie se soustředí na to, jak se s koronavirem vypořádává náš imunitní systém. U mladých lidí může být příliš aktivní, což vede k bouřlivé reakci a ta zase k přetížení plic a dalších orgánů. Paradoxně tak může skvěle fungující obranyschopnost přítěží.
Podle jiných závěrů se někteří mladší lidé domnívají, že je nemoc neohrožuje. Nedodržují proto tolik hygienické postupy a nedbají ani na sociální distanc. Mohou tak být vystaveni většímu množství virů.
Odborníci zatím na tuto ani další záhadné otázky kolem nemoci Covid-19 neznají přesnou odpověď. Doporučení jsou ale podle nich stejná pro lidi všech věkových skupin - nevycházejte, pokud nemusíte, myjte si ruce, noste roušky a pokud pocítíte nějaké příznaky, kontaktujte lékaře.
Jak si správně umýt ruce? To se dozvíte v reportáži TV Nova:
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz