Břicho jí zaplnil hnis, žalovala lékaře. Nakonec měla ještě platit 230 tisíc!

Zdroj: Getty Images

Roman Dolejský

8. 5. 2020, 05:30

Po letech soudních sporů s nemocnicí svitla ženě opět naděje. Jako pacientka si v zařízení prošla několika dny bolestí, za což vinila personál. Od krajského soudu ale odešla s nepořízenou a navíc s tím, že musí zaplatit čtvrt milionu jako náhradu řízení. Ústavní senát ale uznal její stížnost.

Čtyři dny krutých bolestí musela snášet žena hospitalizovaná v roce 2005 v Nemocnici s poliklinikou Karviná-Ráj. Při následní urgentní operaci lékaři zjistili, že má břicho plné hnisu a abscesů. Podle pacientky mohl za její stav právě špatný přístup nemocnice, která prý nepostupovala profesionálně.

Podle ženy zaměstnanci nemocnice na její stížnosti ohledně bolesti a laboratorní ukazatele zánětu reagovali jen tím, že vše bagatelizovali a předepsali jí analgetika, nijak ji nevyšetřili. Navíc lékařské záznamy byly nedostatečné a částečně nečitelné, což uznaly i následné soudy.

Žena nemocnici zažalovala v roce 2007 o 300 tisíc korun. Krajský soud nakonec potvrdil rozsudky předcházejících soudů a ženinu žalobu zamítl s tím, že navíc musí na nákladech řízení zaplatit dohromady asi 220 tisíc korun. Žena se ještě dovolala k Nejvyššímu soudu, ten ovšem jen předcházející rozhodnutí potvrdil a přidal povinnost zaplatit dalších 11 tisíc.

Související obsah

07:12

Žena jela na dovolenou, skončila zmrzačená! Zastal se jí až Ústavní soud

5. 5. 2020

Případ se tak nakonec dostal i před senát Ústavního soudu. A ten ženině stížnosti vyhověl. “Ačkoliv zásadně leží důkazní břemeno ohledně prokázání existence všech předpokladů odpovědnosti za újmu na poškozeném, v případě takzvaných medicínských sporů mezi pacientem a poskytovatelem lékařských služeb je zřejmé, že pacient nebude – pro své odborně a materiálně značně nevýhodnější postavení ve srovnání s postavením lékaře – obvykle schopen předložit veškeré důkazy na podporu svých tvrzení,“ uvedl senát.

“Poskytovatel lékařských služeb má v tomto právním vztahu převahu, a proto by měla být pacientova práva chráněna důsledněji. S tím bývá spjata i otázka obrácení důkazního břemene v případě, kdy jedna ze stran sporu zmařila provedení důkazu a protistrana se tím ocitla v důkazní nouzi, neboť nebyla schopna prokázat svá skutková tvrzení. Zdravotnické zařízení nemůže procesně těžit z nedostatků ve vedení zdravotnické dokumentace,“ doplnil senát. Případ se tak vrací k novému projednání u nižších soudů.
 

Ústavní soud odmítl stížnosti proti vládním opatřením o nouzovém stavu, podívejte se na reportáž televize Nova: