Koronavirus

Proč nosit roušky? Dávka viru, kterou dostane tělo, může určit průběh nemoci

Proč nosit roušky? Dávka viru, kterou dostane tělo, může určit průběh nemoci
Zdroj: Getty Images

Množství viru, které se do těla dostane, může určovat, jak vážný bude průběh nemoci. Pokud je dávka vysoká, zvyšuje se podle odborníků pravděpodobnost, že příznaky budou vážné. V tomto ohledu mohou roušky sehrát velkou roli.

Virus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění covid-19 se pravděpodobně chová jako jiné viry. A u mnoha z nich se ukázalo, že s vyvoláním infekce v těle výrazně souvisí dávka patogenu. Je tomu tak například i u chřipky nebo neštovic, uvedl web CNN s odkazem na biologa z massachusettské univerzity Erina Bromage. 

Není to tak, že by k infikování buňky byla potřeba vysoká dávka, ale čím víc virových částic se do těla dostane, tím vyšší je šance, že se jedna z nich dostane do buňky a infikuje ji. Pak se spustí řetězová reakce.

Důležitým faktorem může být i to, zda člověk dostane velkou dávku v jednom konkrétním čase, anebo si ji "nastřádá" během delšího období. "Spekuluje se o tom. Proč mají řidiči autobusů nebo zdravotníci větší pravděpodobnost horšího průběhu? Je to proto, že jsou vystaveni vyšším dávkám viru, anebo protože jsou v prostředí, kde jsou tomu vystaveni po delší dobu?" ptá se Bromage.

Související obsah

Zjednodušeně se dá říct, že čím déle je člověk vystaven viru, tím větší je šance, že se nakazí. Pobývat s nakaženým člověkem delší dobu v jednom prostoru je zkrátka rizikové. I Státní zdravotní ústav koneckonců definoval blízký a vysoce rizikový kontakt jako člověka, který byl v bezprostřední blízkosti nakaženého po dobu delší než 15 minut. 

Je důležité si nicméně uvědomit, že každý organismus je jiný. "U každého člověka je množství viru, které u něj vyvolá infekci, jiné. Někomu, kdo má poškozenou imunitu nebo je ve stresu, může stačit menší dávka, aby se dostal do stavu jako někdo, kdo byl předtím zdravý," vysvětluje Bromage.

Průběh nemoci samozřejmě ovlivňuje celá řada dalších faktorů, jako je kouření, strava, fyzická aktivita či spánek. Pokud se spojí několik z nich, např. kdy je člověk s poruchou imunity, špatným životním stylem vystavován po delší dobu viru, pravděpodobnost, že bude průběh kritický, je vysoká.

Související obsah

Stále se však pohybujeme na úrovni spekulací. "Nemůžeme jednoduše zjistit přesnou dávku viru, která způsobuje u lidí infekci, protože je to naprosto neetické," uvedla lékařka a profesorka z kalifornské univerzity Monica Gandhiová.

Na takový výzkum by vědci potřebovali vědomě vystavovat lidský organismus postupně stále vyšším dávkám viru a sledovat, kdy dojde k infekci. "Můžeme to zjistit u zvířat. Ale u lidí bohužel nebudeme nikdy přesně vědět, kolik množství je potřeba," dodala Gandhiová.

Některé studie ale ukázaly, že čím nemocnější je pacient s covidem-19, tím vyšší je u něj virová zátěž. Virová zátěž pak není nic jiného, než množství viru, které má člověk v těle.

Související obsah

"Pokud dostanete menší dávku, může se viru tělo klidně samo zbavit. Když máte bezpříznakový průběh nemoci, je pravděpodobné, že máte nižší virovou zátěž, což souvisí s méně závažným průběhem," tvrdí Gandhiová.

Je dokonce možné, že pokud je dávka malá, tak nemusí vůbec způsobit onemocnění, ale může pouze vyvolat imunitní odpověď. Je to podobný princip jako u vakcíny. Odborníci tak argumentují, že nošením roušky člověk vystavený viru dostane menší dávku, než by obdržel bez ochrany. Nemoci tak může předejít, a přesto u něj dojde k imunitní odpovědi.

To by mohlo být vysvětlením, proč mají protilátky i lidé, u kterých se ale nikdy příznaky covidu-19 neobjevily. Pro jednoznačné odpovědi ale bude potřeba dalších výzkumů.

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Píše se na Deník.cz