Evropská léková agentura (EMA) schválila pro trh v zemích Evropské unie v pořadí třetí vakcínu proti onemocnění covid-19. Jde o produkt britsko-švédské společnosti AstraZeneca. Ten doplní nyní používané očkovací látky společností Pfizer/BioNTech a Moderna. V pátek večer dostala nová vakcína zelenou i od Evropské komise.
V členských zemích Evropské unie (EU) přibude třetí vakcína, kterou budou moci zdravotníci očkovat zájemce. Očkovací látka umí výrazně snížit riziko, že se lidé nakazí virem SARS-CoV-2. A také že v případě nákazy – kterou i přes očkování nelze stoprocentně vyloučit – budou mít jen mírnější průběh onemocnění covid-19.
Vakcína AstraZeneca byla vyvinuta ve spolupráci s Univerzitou v Oxfordu. Testována byla kromě Velké Británie také v Brazílii a v Jihoafrické republice. A to na vzorku 24 tisíc dobrovolníků. Její účinnost je po druhé dávce jen 60 %.
"Tímto třetím stanoviskem jsme dále rozšířili arzenál vakcín, které mají členské státy k dispozici k boji proti pandemii a k ochraně svých občanů," prohlásila Emer Cookeová, výkonná ředitelka EMA. „Stejně jako v předchozích případech výbor pro humánní léčivé přípravky i tuto vakcínu přísně posuzoval. Náš vědecký závěr je základem našeho pevného závazku chránit zdraví občanů EU," konstatovala.
Oproti dvěma již schváleným očkovacím látkám, které se musí skladovat v mrazu, je výhodu třetí schválené očkovací látky to, že ji stačí uchovávat v chladničce. Proto se v ČR hned od začátku počítalo s tím, že bude k dispozici hlavně v ordinacích praktických lékařů.
Jejím velkým mínusem jsou však nežádoucí účinky. Právě kvůli nim se cesta na trh prodloužila, protože firma musela už dvakrát dočasně pozastavit výzkum. Poprvé to bylo vloni v červenci a podruhé v září. Přitom odborníci očekávali, že by právě tato vakcína mohla být na trhu jako první.
Renomovaný medicínský časopis The Lancet zveřejnil začátkem prosince o problematické vakcíně odborný text. Mimo jiné píše, že u očkovaných lidí se vyskytly dva případy příčné myelitidy a jeden případ roztroušené sklerózy. Klinických studií se přitom zúčastnilo 24 tisíc dobrovolníků.
Obě uvedená onemocnění patří k vážným zánětlivým onemocněním míchy. Klinické zkoušky ale mohly opět pokračovat, protože komise nezávislých odborníků dospěla k závěru, že se neprokázala příčinná souvislost mezi očkováním a spuštěním zánětu v centrálním nervovém systému.
V případě roztroušené sklerózy se ukázalo, že očkovaná ji měla už před vakcinací. A nemusela o tom vůbec vědět. Neurologové zabývající se touto invalidizující nemocí znají případy, kdy se teprve při pitvách ukazuje, že zesnulý tuto nemoc měl, aniž by se jakkoliv projevila. Odhalit ji může magnetická rezonance, pokud lékařům ukáže zánětlivá ložiska na mozku nebo míše.
Historicky vůbec první vakcínu firem Pfizer/BioNTech podmíněně schválila léková agentura pro trhy v EU 21. prosince 2020. Stala se jí genová očkovací látka s obchodním názvem Comirnaty.
Do klinického hodnocení Pfizer/BoiNTech se zapojilo zhruba 36 tisíc zájemců starších 16 let. A prokázala se 95% účinnost tohoto preventivního léčiva, stejně klesá i riziko, že nakažený bude mít těžký průběh covidu-19. Podle standardů schválených EMA se měla podávat ve dvou dávkách s odstupem 21 dnů.
Druhé genové vakcíně společnosti Moderna, která se podává také ve dvou dávkách, ale s odstupem 28 dnů, udělila EMA podmíněnou autorizaci 6. ledna. Klinických studií se zúčastnilo kolem 30 tisíc lidí ve věku 18 až 94 let. Účinnost očkovací látky dosáhla 94,1 %. Podobně je snížené i riziko těžkého průběhu případného onemocnění covid-19.
Mezi EU a firmou AstraZeneca se prohlubují spory o objem dodávek. Podívejte se na reportáž TV Nova:
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz