Podle aktuálních dat ministerstva zdravotnictví platí, že nákaza koronavirem postihla více žen než mužů. Přesto s covidem-19 umřelo o 30 % více mužů než žen. Podle odborníků v tom může hrát roli věk nebo imunitní systém.
Když se v Česku začal covid-19 šířit, mezi nakaženými převažovali muži. Například 20. března laboratoře evidovaly celkem 774 případů, z nich 301 tvořily muži a 256 ženy. Platilo, že téměř ve všech věkových kategoriích nákaza převažovala u mužů. K 9. únoru je ale situace jiná.
Na grafu níže můžete vidět, že nakažené ženy převažují nad muži v sedmi z devíti uvedených věkových kategorií. Poměr aktuálně činí 537 202 infikovaných žen vůči 491 257 mužům.
Co se týče úmrtí, stále ale převažují muži. Rozdíl je výrazný, s covidem-19 umírá až o 30 % víc mužů než žen. Data v tabulce níže, aktualizovaná 31. ledna, ukazují, že zatímco mužů zemřelo přes devět tisíc, žen přes sedm tisíc.
Jak je možné, že se nakazí více žen, ale umře více mužů? Přesnou odpověď zatím nikdo nezná, odborníci už se ale nad možnými důvody zamýšleli. "Nehledal bych v tom přímo vliv covidu, ale celkový demografický vývoj ČR," uvedl pro TN.cz přednosta Kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno Petr Husa.
"Covid-19 je nemoc, která postihuje častěji staré lidi než mladé, alespoň co se týče manifestních a závažných forem nemoci. Čím starší věkovou skupinu vezmeme, tím bude v ní větší převaha žen nad muži. Ve věku 90 a více let je 74 % žen," pokračuje.
"Tím je dáno vysvětlení většího počtu nemocných žen než mužů (musíme stále vycházet z toho, že závažné onemocnění bude pravděpodobnější u starších lidí). Větší počet zemřelých mužů na oběhové a plicní choroby, kterou jsou bezprostřední příčinou smrti u většiny nemocných s covidem, plyne z evropských statistik," vysvětluje Husa.
"To je můj pokus o vysvětlení. Jestli tomu tak skutečně je, neumím dokázat," dodal. "Je to zřejmě komplexní fenomén, zasahují vlivy prostředí, životní styl, kouření, další zdravotní rizika, ale i imunitní systém, kde už je to složitější na vysvětlení," doplnila jej primářka z Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol Alena Šedivá.
"Vypadá to, že buněčná imunita v obraně tomuto onemocnění (specifické T lymfocyty) je robustnější u žen, stejně první linie obrany ve formě interferonů (cyotkinů imunitního systému) je lepší u žen. Roli hrají i pohlavní hormony a taktéž vyšší hladina exprese ACE2, receptoru pro virus u mužů," prozradila.
Už během jarní vlny odborníci napříč celým světem řešili, proč covid zasahuje tvrději muže než ženy. Světová zdravotnická organizace v květnu uvedla, že muži tvořili 63 % úmrtí spojených s covidem-19 v Evropě. V New Yorku na začátku dubna umíralo dvakrát víc mužů než žen v souvislosti s covidem. Už tehdy se objevily studie, které hovořily o roli imunitního systému.
V úterý 2. února Česko překročilo hranici milionu nakažených:
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz