Situace v českých školách je kritická, úroveň výuky na dálku kolísá a udržet u ní děti se zdá být stále složitějším úkolem. A co teprve, když se připravují na dráhu umělce. V Česku na základní umělecké školy chodí více než čtvrt milionu lidí, učitelé ani děti se ale nevzdávají a výuka tak probíhá on-line.
Je to jako učit přes obrazovku truhlařinu nebo stavět zeď, tak přirovnávají svoji on-line výuku učitelé v základních uměleckých školách. To, co jim přináší reproduktory, se často hudbě moc nepodobá. A leckdy musí učitelé odhadnout, jestli to žák zahrál či zazpíval správně.
A jak taková výuka probíhá? "Čím hlasitěji dítě hraje, tím slaběji to ten reproduktor přenáší. Já často nevím, jak to zní u nich doma," popisuje hodiny klavíru přes obrazovku učitelka Zuzana Pelcová. "Kvality přenosu jsou různé, jsou i takoví žáci, u kterých bohužel kvůli kvalitě videa nepoznám, jestli je to zvuk houslí nebo cirkulárky," říká učitel houslí Jaroslav Kořáň.
Distanční výuka vyžaduje dvojnásobné nasazení učitele, aby to žáka bavilo. A také nadstandardní zapojení rodičů. A to zvlášť u dětí v prvním ročníku. Reportérka TV Nova si zkusila, jaké to je, učit se na housle jen pomocí slovních instrukcí. Jak to dopadlo se můžete podívat v reportáži výše.
Do základních uměleckých škol z Česku chodí přes čtvrt milionu dětí. Aby svůj kulturní rozvoj nevzdaly, vzniká řada zajímavých projektů. Třeba v Berouně žáci nahráli z domova skladbu Tanec s vlky a jejich učitel jednotlivé hlasy složil dohromady.
Koronavirová krize sice přináší ztížené podmínky, někteří učitelé na situaci ale stále nahlíží pozitivně. "Já jsem hrozně rád, že tady to období prožíváme v době, kdy máme k dispozici internet a veškerou digitální techniku," doplňuje Kořáň.
Jičínská ZUŠ se pustila do vysílání vlastních zpráv. Po novinkách ze školy následuje každý týden on-line koncert z nahrávek, které děti pošlou. Během jednoho týdne jich přijde i padesát. "Viděli jsme, jak jim chybí ty koncerty naživo, a tak jsme hledali platformu, jak to udělat. Tak vznikly tyto zprávy. A zapojují se nejen naše děti, ale i veřejnost," popisuje Jaroslava Komárková, ředitelka ZUŠ Jičín.
Výzvou v distanční výuce je kreslení, obtížně se učí tanec, ale i zpěv. Když chce učitelka zpěvu nechat svoje žáky zpívat s klavírem, musí obě strany počítat se zpožděním v přenosu. Ale i to se dá zvládnout.
Učitelé volí lehčí repertoár a slevují ze svých nároků, ale drobné úspěchy jejich žáků jim potvrzují, že to má smysl. Protože udržet děti u jejich koníčků, stojí za to... kvůli tomu, co právě teď děti potřebují. Radost.
