Poslední případy výskytu eboly v Africe podle vědců ukazují, že ani po vyléčení z tohoto smrtelného onemocnění, nemusí být riziko šíření nemoci úplně zažehnáno a nemocné je potřeba ještě několik měsíců po uzdravení sledovat. Informace přinesla agentura AP s odvoláním na zprávu zveřejněnou ve středu v lékařském časopise New England Journal of Medicine.
Zpráva popisuje případ muže z Konžské demokratické republiky, který Ebolou znovu onemocněl znovu po šesti měsících od prvního prodělání nemoci a navzdory tomu, že dostal vakcínu. Tato recidiva vedla k 91 novým případům, než nakažený zemřel. Zpráva předkládá důkazy o tom, že smrtící virus může v těle číhat ještě dlouho poté, co příznaky skončí, a že vyléčené je třeba ještě nějakou dobu sledovat, aby se předešlo šíření.
Recidivy podobné tomuto případu, který pochází z epidemie v Kongu v letech 2018-2020 jsou považovány za vzácné. Přesto tento případ demonstruje, jak nebezpečná může být recidiva této smrtelné nemoci z hlediska dalšího šíření.
"Nejdůležitější zprávou je, že někdo může dostat nemoc, ebolu, dvakrát a druhé onemocnění může být někdy horší než to první," řekl Dr. Placide Mbala-Kingebeni z Univerzity v Kinshase, který pomáhal s výzkumem případů v Kongu. Vzhledem k tomu, že se vyskytuje stále více ohnisek eboly a tudíž i vyléčených, roste i riziko, které představují recidivy, uvedl Mbala-Kingebeni.
Epidemie eboly obvykle začínají, když někdo získá virus z volně žijících živočichů a dojde k přenosu nemoci z člověka na člověka kontaktem s tělesnými tekutinami nebo kontaminovanými materiály. Příznaky mohou zahrnovat náhlou horečku, bolest svalů, bolest hlavy, bolest v krku, zvracení, průjem, vyrážku a krvácení. Úmrtnost se pohybuje od 25% do 90%.
Případ v lékařském časopise se týkal 25letého taxikáře očkovaného v prosinci 2018, protože byl v kontaktu s ebolou nakaženou osobou. V červnu 2019 se u něj objevily příznaky a byla mu diagnostikována nemoc. Z nějakého důvodu se u muže nikdy nevyvinula imunita nebo o ni přišel během šesti měsíců, řekl Michael Wiley, odborník na viry v Nebrasce Medical Center, který pomáhal s vyšetřováním případu.
Taxikář byl ošetřen a propuštěn poté, co byl dvakrát negativní na ebolu v krvi. Sperma však může obsahovat virus déle než rok, takže se mužům doporučuje, aby byli po zotavení pravidelně testováni. Muž měl v srpnu negativní test spermatu, ale poté se nevrátil.
Researchers say a man in Africa who recovered from Ebola suffered a relapse nearly six months later that led to 91 new cases before he died.https://t.co/fEnxgCQZ7B
— AP Health & Science (@APHealthScience) March 31, 2021
U postiženého se koncem listopadu opět objevily příznaky, a tak vyhledal péči ve zdravotním středisku a u tradičního léčitele. Po zhoršení byl poslán na specializovanou jednotku pro léčbu eboly, ale druhý den zemřel. Genové testy ukázaly, že virus z jeho nové nemoci byl téměř totožný s jeho původní chorobou, což znamená, že se jedná o recidivu, nikoli o novou infekci od jiné osoby nebo zvířete, řekl Wiley. Testy ukázaly, že muž rozšířil virus na 29 dalších lidí, kteří je dál roznesli na dalších 62.
Dříve bylo zjištěno, že dva zdravotničtí pracovníci, kteří dostali ebolu při léčbě pacientů v Africe, měli virus dlouho poté, co se zotavili - skotská zdravotní sestra v míšní tekutině a americký lékař Ian Crozier v očích. Ale tyto relapsy byly objeveny rychle a nevytvářily nová ohniska nákazy.
Oni i muž v Africe byli během počátečních infekcí léčeni protilátkami. Protilátky jsou látky, které tělo vyrábí v boji proti viru, ale může trvat týdny, než se vytvoří ty nejúčinnější. Předpokládá se, že jejich poskytování pacientům s ebolou posiluje imunitní systém a studie naznačují, že zlepšují přežití. Recidivy však lékaře znepokojují, neboť tito pacienti nemusí sami vyvinout dostatečně silnou imunitní reakci a mohou být náchylní k recidivám, jakmile protilátky zeslábnou. V tuto chvíli je to jen teorie, zdůraznili vědci.
“Zprávy o latentní ebole nám neříkají vůbec nic o pravděpodobnosti, že se něco podobného stane s virem, který způsobuje covid-19, protože to jsou naprosto odlišné viry", řekl Wiley. "Takovou latenci jsme zatím nepozorovali u lidí, kteří přežili koronavirus," řekl Dr. Ibrahima Soce Fall, vědec Světové zdravotnické organizace.
