Zahraničí

Párek v rohlíku vám sebere 36 minut života. Jak je na tom jiné jídlo? PŘEHLED

Hotdog, hovězí maso v plechovce a makarony se sýrem. Jen krátký výčet jídel, která podle amerických vědců z Michiganské univerzity dokážou zkrátit lidské bytí. Ti se zaměřili právě na potenciál jednotlivých potravin prodlužovat či zkracovat život. Jak ve studii obstály různé pokrmy? Dozvíte se v článku.

Autoři studie publikované v odborném časopise Nature Food analyzovali 5853 jídel, která americká populace běžně konzumuje. Potraviny hodnotili z hlediska jejich nutriční hodnoty a zátěže na životní prostředí. Pokud by lidé vyměnili deset procent svého denního příjmu kalorií z hovězího a zpracovaného masa za mix ovoce, zeleniny, ořechů, luštěnin a určitých druhů mořských plodů, získali by podle vědců 48 minut zdravého života každý den. Navíc by také o třetinu snížili svou uhlíkovou stopu.

Naopak konzumace párku v rohlíku stojí člověka 36 minut života, hovězí maso z plechovky 71 minut a makarony se sýrem okolo šesti minut. Jak na to vědci přišli? Stvořili tzv. HENI index, pomocí něhož lze vypočítat, kolik času života člověk získá či ztratí, když sní určitou potravinu. Jinými slovy tento index určuje prospěšnou či škodlivou zdravotní zátěž jídel.

Potraviny vědci rozdělili do tří barevných zón: zelené, žluté a červené na základě jejich nutričních a enviromentálních vlastností. Do zelené spadají potraviny, které vědci považují za prospěšné a doporučují zvýšit jejich příjem. Jsou to také potraviny, které mají nízké dopady na životní prostředí. Patří sem převážně ořechy, ovoce, polní zelenina, luštěniny, celozrnné produkty a některé mořské plody. 

Související obsah

Do červené zóny vědci zařadili potraviny se značnými nutričními či environmentálními dopady. U nich doporučují konzumaci omezit či se jim zcela vyhýbat. Nutriční dopady byly u těchto jídel způsobeny především kvůli zpracovanému masu. Environmentální dopady pak mají hovězí, vepřové a jehněčí maso.

Vědci ale uznávají, že ne vždy nutričně prospěšné potraviny mají nejnižší dopady na prostředí a naopak. "Přestože zjišťujeme, že rostlinné potraviny obecně dosahují lepších výsledků, existují mezi rostlinnými i živočišnými potravinami značné rozdíly," uvedla autorka studie Katerina Stylianouová.

A co tedy autoři studie doporučují ve stravě změnit? Podle nich by bylo prospěšné především snížit příjem potravin s největšími dopady na zdraví a životní prostředí. Mezi ty nejhorší řadí vysoce zpracované maso, hovězí maso, krevety, vepřové, jehněčí a zeleninu ze skleníku. Naopak by podle nich bylo přínosné, kdyby lidé konzumovali více ovoce a zeleniny pěstované na polích, luštěniny, ořechy a mořské plody s nízkým dopadem na životní prostředí.

V přehledu níže naleznete výběr určitých potravin, u kterých vědci ve studii uvedli, o kolik by jejich konzumace mohla zvýšit či snížit život na základě jimi stanoveného indexu. Ačkoliv jsou nová zjištění zajímavá, v běžném životě zřejmě postačí řídit se obecnými zásadami zdravého stravování.

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

K tématu Zahraničí

Důležité Události

Píše se na Deník.cz