Domácí

Jak se od dob Československa změnily vídeňské párky: SROVNÁNÍ a ANKETA

Jak se od dob Československa změnily vídeňské párky: SROVNÁNÍ a ANKETA
Zdroj: Profimedia

Vídeňské párky v Česku patří mezi nejvyhledávanější uzeniny. Jak se ale od dob minulého režimu změnily? Redakce TN.cz pro vás srovnala bývalé československé normy s těmi současnými a přiblížila, v čem jsou nároky na kvalitu oblíbených uzenin dnes jiné než dřív.

V tabulce, kterou si pro vás redakce TN.cz připravila, najdete vídeňské párky, které se prodávají v kamenných prodejnách i na internetu. Informace o složení jednotlivých výrobků pochází z údajů, které buď uvedli sami výrobci, nebo prodejci.

Největší rozdíl mezi výrobou vídeňských párků v současnosti a minulosti je, že v dobách Československa tento druh uzeniny blíže nespecifikoval žádný dokument. Existovala ale norma zaměřená na párky obecně. Ta začala platit v roce 1952, skončila až po 50 letech, tedy v roce 2002.

Podle tohoto dokumentu mohly párky obsahovat maximálně 33 procent tuku. Povoleno dále bylo 2,3 (s odchylkou 0,6) procenta soli. Surovinami, které se směly použít, bylo přední hovězí maso a maso z hovězích hlav. Přijatelný ale byl i vepřový výřez s kůží a telecí výřez.

Žádné konkrétní požadavky na obsah masa nicméně v dokumentu nejsou, neřešilo se tedy například to, jestli se jedná o strojně oddělené maso. Dá se proto říct, že podle dřívější normy by prošla většina nynějších párků.

Původní "párkovou" normu pak v roce 2007 nahradila receptura, podle níž se řezníci řídí dodnes. V mnohém je o dost konkrétnější.

Podle současné normy totiž vídeňské párky musí obsahovat minimálně 55 procent masa. Většina z nich přitom tuto hranici překračuje opravdu výrazně. Příkladem mohou být třeba párky od výrobců Pejskar nebo Kosteleckých Uzenin – ty uvádí dokonce až 90 procent masa.

Související obsah

Na některé výrobky dnes řezníci používají více druhů masa. Jde například o párky od výrobců Múúú Písek, Tesco, Pejskar, Authentic, nebo Maso Brejcha.

Základem dnešních párků je hovězí a vepřové maso, přičemž právě vepřové u většiny z nich převažuje. Vídeňské párky se dále vyrábějí také z telecího a drůbežího masa. Současná norma ale netoleruje strojně oddělené maso.

"Párek by měl vonět po uzenině a být přiměřeně slaný a kořeněný. Vevnitř by měl být párek masově růžový," píše se v dokumentu z roku 2007. Norma dále připouští drobnou pórovitost a zrna kolagenních částic.

Související obsah

Nynější párky nesmí obsahovat více než 40 procent tuku. Kromě toho ale dokument přesně formuluje i samostatné nároky na maso, které se při výrobě používá. Pro hovězí, vepřové, telecí i drůbeží maso nesmí obsah tuku překročit 15-30 procent hmotnosti masa – zde záleží na druhu masa. Nejvyšší možný objem pojivové tkáně se pak pohybuje mezi 15 a 25 procenty.

Výjimka se vztahuje na drůbeží vídeňské párky, které tabulka z tohoto důvodu nezmiňuje. Norma u nich vyžaduje jen 15 procent masa. To navíc může být i strojně oddělené. Obsah tuku pak nesmí přesáhnout 25 procent.

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

K tématu Domácí

Důležité Události

Krátká zpráva

EMA prověřuje, jestli je možné použít vakcínu pro děti ve věku od 5 do 11 let

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) začala s hodnocením použití vakcíny Comirnaty proti covidu-19 společností Pfizer/BioNTech pro děti ve věku od 5 do 11 let. V současné době je registrovaná pro použití u lidí ve věku 12 a starších. Pokud nebude potřeba doplnit další informace, očekává se výsledek za několik měsíců, informoval Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). EMA přezkoumá údaje o vakcíně, včetně výsledků probíhajícího klinického hodnocení u dětí od 5 do 11 let. Pokud budou uspokojivé, agentura doporučí vakcinaci i u této věkové kategorie.

Píše se na Deník.cz