Skončili jste někdy za svou kariéru v evidenci úřadu práce? Podívejte se, jak to může ovlivnit odchod do důchodu, a hlavně výši důchodu. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) podrobně popsala systém a na žádost redakce TN.cz jej doplnila i o příklady.
Jak přesně může nezaměstnanost dopadnout na důchody, zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nezaměstnanost dělí do dvou skupin, a to na neevidovanou a evidovanou.
Nezaměstnanost neevidovaná je taková, když se člověk nepřihlásí na pracovní úřad. "Je-li taková nezaměstnanost dlouhodobá, může mít za následek i to, že mu nárok na důchod nevznikne vůbec, protože nezíská potřebnou dobu pojištění. Pokud nárok přece jen vznikne, doba neevidované nezaměstnanosti negativně ovlivní výši částky vyměřeného důchodu," uvádí ČSSZ. Člověk se ale i po dobu neevidované nezaměstnanosti může na okresní správě sociálního zabezpečení přihlásit k dobrovolnému důchodovému pojištění.
Nezaměstnanost evidovaná je tedy ta, když se člověk přihlásí na pracák. "Velmi častým mýtem je, že se tato doba započítává celá. Dle právní úpravy se ale započítává pouze v zákonem stanoveném rozsahu," upozornila mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová. Jako celá se počítá pouze doba, kdy pobíráte podporu v nezaměstnanosti, když se rekvalifikujete nebo když pobíráte odstupné.
Co se týče ostatních případů evidence na pracovním úřadu, podle aktuální právní úpravy platí, že:
Tady se podívejte na dva příklady hodnocení doby evidence na úřadu práce:
Délka nezaměstnanosti se promítá i do výše důchodů. ČSSZ to ukázala na příkladech níže:
Ačkoliv tak člověk v prvním případě pracuje podstatně déle, příliš se to kvůli velmi rovnostářskému přístupu k důchodům v České republice do konečné výše nepromítne. Rozdíl mezi případem 1 a 2 jsou jen asi dva tisíce korun, v prvním případě ale muž pracoval o deset let déle.
Zde se můžete podívat, jaké měli lidé starobní důchody v loňském roce. Do statistiky jsou zahrnuti také lidé, kteří pobírají zároveň starobní a pozůstalostní důchod:
K 30. září bylo v Česku v evidenci nezaměstnaných 262 142 lidí, což je o 5 747 méně než v předchozím měsíci a o 14 873 méně než loni. Míra nezaměstnanosti je 3,5 procenta. Co se týče délky evidence na úřadu práce, u 29,8 procenta lidí je to méně než tři měsíce, u 35,3 procenta jsou to tři až 12 měsíců a u 34,9 procenta je to více než 12 měsíců.
"Zatímco do loňského roku se podíl těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, na celkovém počtu nezaměstnaných snižoval, v září 2021 v meziročním srovnání vzrostl o 13,5 procentního bodu na 34,9 procenta, tedy celkem na 91 590 osob, a to zejména v důsledku ekonomické krize způsobené epidemií covidu-19. Průměrná délka evidence se ve srovnání se srpnem zkrátila o dva dny na 502 dnů," okomentovalo ministerstvo práce a sociálních věcí.
ČSSZ nabízí svým klientům online aplikaci zvanou Informativní důchodová aplikace (IDA), pomocí které lze dobu důchodového pojištění včetně doby na pracáku sledovat. "Díky této službě lze i jednoduše a rychle zjistit důchodový věk, u žen i s ohledem na počet vychovaných dětí, jak vysoký by mohl být starobní důchod, kolik let a dní pojištění již bylo získáno a kolik let a dní do získání doby potřebné pro nárok na starobní důchod ještě chybí. V případě evidence na úřadu práce služba IDA sama vyhodnotí, která doba bude přihlášenému klientovi hodnocena, respektive v jakém rozsahu," popsala Drmolová.
Drmolová také upozornila na málo známý fakt, že za odpracovaný rok se počítá jen rok jako 365 dní. "Pokud například máte odpracováno 38 let a 355 dnů, započte se vám do důchodu jen 38 let. V případě, že byste pracovali o 10 dnů déle, započítalo by se 39 let a váš důchod by v závislosti na výdělcích mohl být vyšší," vyjasnila.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz