Ministerstvo práce čelí kritice ze strany ombudsmana, který tvrdí, že resort v čele s Janou Maláčovou opakovaně odmítá navrhovaná opatření, která by mohla lidem pomoci v těžké životní situaci. Ve svém tvrzení se opírá o několik případů, kdy lidem byla například zamítnuta podpora v nezaměstnanosti, aniž by úředníci projevili snahu o individuální a lidský přístup. Ministryně se ale postavila na stranu úřadů a ministerstvo trvá na tom, že z jejich strany k žádnému pochybení nedošlo. Úředníci dle resortu přesně dodrželi zákonný postup.
Ombudsman Stanislav Křeček opakovaně zaslal výtky ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV), kýženého výsledku ale nedosáhl. Proto se rozhodl obrátit přímo na vládu, které poslal dvě zprávy. V nich shrnul postup MPSV ve dvou oblastech, s nímž nesouhlasí.
První z nich se týká posuzování nároku na příspěvěk na péči nebo pomůcky, které zásadním způsobem mohou ovlivnit kvalitu života. Ombudsman měl v této souvislosti několikrát upozornit MPSV na neúplné a nepřesvědčivé posudky. V každém případě měla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) dostat doporučení, jak situaci napravit. Podle ombudsmana je ale ani jednou nepřijala.
Druhá ze zpráv se týkala postupu v souvislosti s evidencí uchazečů o zaměstnání. V jednom případě například úřad práce vyřadil paní K. B. z evidence uchazečů z důvodu, že už měla předjednané pracovní místo jako řidička MHD, proto neměla zájem o zprostředkování jiného zaměstnání.
Jediné, co po úřadu práce chtěla, bylo přečkat dobu, než si dodělá řidičský průkaz skupiny D potřebný pro budoucí práci. Podle ministerstva i úřadu práce za takových podmínek ale neměla žádat o zprostředkování zaměstnání a její jednání označili za maření součinnosti. To potvrdila následně i komise, za její rozhodnutí se postavila i samotná Maláčová a přezkumné řízení proto zastavila.
Ombudsman ale upozorňuje, že systém podpory v nezaměstnanosti vychází z principu zásluhovosti. Pokud žena přispívala v době svého zaměstnání, zaslouží si podle něj, aby byla státem naopak podpořena v období, kdy zrovna práci nemá a může se ocitnout v tíživé sociální situaci. V případě ženy přitom bylo patrné, že neodmítá nabízené zaměstnání z rozmařilosti, ale z důvodu, že má rozjednanou jinou práci, do které ale nemůže nastoupit ihned.
MPSV si nicméně stojí za tím, že úřad v tomto případě postupoval správně. "Jednalo se o nejistý příslib zaměstnání. Dotyčná zároveň sdělila, že neví, kdy ji vybraný zaměstnavatel zaměstná, protože navštěvuje autoškolu," sdělilo redakci TN.cz ministerstvo.
Na rozdíl od ombudsmana MPSV tvrdí, že cílem evidence je co nejrychleji zprostředkovat nové zaměstnání, ne čekat, až uchazeč splní všechny podmínky, které potřebuje v zaměstnání, které on sám preferuje. Dodává, že vedení v evidenci je dobrovolné a pokud dotyčná neměla zájem o práci, které jí úřad nabídl, nebyl důvod, aby byla dál v evidenci.
Z vyjádření ministerstva tak vyplývá, že v podstatě nezáleží na prefencích člověka při výběru zaměstnání, což je podle ombudsmana chybné. Žena měla vysněnou pracovní pozici slíbenou, stačilo jen splnit podmínky, což se také nakonec stalo a mohla tak nastoupit jako řidička MHD. Nárok na dočasnou pomoc ale neměla, přestože do té doby přispívala do systému.
Podobných případů ombudsman představil několik. Ve všech se ministerstvo zastalo úřadu práce, který podle něj postupoval podle předpisů. Ombudsman ale upozorňuje na chybějící lidský přístup. Úředníci podle něj nepřihlíželi ke konkrétní situaci, nevyšli klientům vstříc. Například panu V. Č. úřad práce nepřiznal nárok na podporu v nezaměstnanosti, protože neuvedl informaci o pracovní neschopnosti. Chyba vznikla neúmyslně, žadatel totiž nevěděl, že se i nemocenská počítá.
"Stačilo, aby se úředník na chybějcí údaj v žádosti doptal," tvrdí ombudsman. Tak se ale nestalo. "Nelze požadovat po úřadu práce, aby u každého uchazeče hypoteticky presumoval, že do žádosti neuvedl všechny skutečnosti, či je uvedl nepravdivě," tvrdí ministerstvo. Při přezkumu případu ministryně Maláčová trvala na tom, že úřad jednal podle zákona a "úředníci nemohou za to, že se žadatel ve formuláři nezorientoval."
Podle zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové by ale úřad naopak něco takového předpokládal měl. Pokud úřad nepřizná podporu, může se člověk ocitnout v těžké životní situaci bez finančních prostředků. Za takových okolností je vždy nutné, aby úřad byl lidem maximálně nápomocný.
"Nemohu se smířit se zjištěním, že úřad práce zamítl žádost a nebylo mu vůbec nápadné, že v žádosti chybí uvedení pracovních aktivit po dobu více než jednoho roku. Očekávala bych, že se úřad práce bude zajímat o důvody, proč dotyčný žádá o zprostředkování zaměstnání až po roce od ukončení posledního zaměstnání," dodala Šimůnková.
Vláda řešila opatření, Maláčová je porušovala. Kritizují ji Vojtěch i Babiš (8/2021):
