Tajné město a masový hrob křižáků: Deset největších objevů roku 2021

Roman Dolejský

28. 12. 2021, 05:45

Časopis Archeology Amerického archeologického institutu vyhlásil deset největších nálezů a objevů tohoto roku. Kromě skrytého egyptského města se například jednalo o potvrzení, že lidé se dostali na americký kontinent nejpozději 19 až 21 tisíc let před naším letopočtem, nebo o odkrytí masového hrobu křižáků, kteří bránili Sidon v dnešním Libanonu proti Mamelukům.

Zlaté město

Jedním z největších letošních nálezů podle časopisu Archeology je zádušní město v egyptském Luxoru. Město se zřejmě označovalo tehn Aten (kde tehn je přídavné jméno, znamená něco jako "skvostný") a pravděpodobně jej založil Tutanchamonův dědeček Amenhotep III. Osídlení sloužilo i k přípravě Egypťanů na posmrtný život. Více si přečtěte v tomto článku na TN.cz. Obrázky z místa náslezu si můžete prohlédnout v galerii níže:

Zobrazit všechny fotky (6)

Umění v kameni

Pravděpodobně nejstarší umění na kameni potvrdili odborníci z čínské univerzity v Tibetu. U kamenů s otisky rukou, které si tamní obyvatelé spojovali s Buddhou, určili, že otisky jsou staré 169 až 226 tisíc let. Patřily zřejmě neandertálským či denisovanským dětem.

https://www.facebook.com/photo/?fbid=10165447446420562&set=a.10164058404285562

Nástroje na zpracování kůže

Při vyhodnocování nálezů v Maroku si archeoložka Emily Hallettová všimla, že některé úlomky kostí jsou vyhlazené a blyštivé. Po konzultaci s kolegy se tak přiklání k tomu, že se jedná o 90 až 120 tisíc let staré nástroje pro úpravu kůží. "Tyto nástroje sloužily k odstraňování pojivové tkáně a tuku z kůží, aniž by ji propíchly a poškodily," vysvětlila. Jedná se tak o asi nejstarší důkazy lidské činnosti v oblasti výroby oblečení.

Související obsah

01:53

Pardubické muzeum vystaví unikátní poklad. Mince mají hodnotu 50 milionů

9. 12. 2021 Petr Brzek P. BRZEK

První Američané

Tým amerických vědců pomocí radiokarbonové metody určil, že již dříve nalezené lidské stopy v Národním parku Bílé písky v Novém Mexiku jsou 21 až 23 tisíc let staré. Vznikly v bahně, které obklopovalo nyní již vyschlé jezero. Metodu použili specialisté na semena rostlin, které našli pod stopami nebo poblíž nich. Předcházející nálezy zatím ukazovaly na příchod prvních Američanů na dobu před 16 tisíci lety.

Fosilie stop v Bílých píscích:

Zdroj

Nejstarší zvířecí reliéfy v životní velikosti

Pomocí analýz stop po nástrojích a postupu eroze a také za využití radiokarbonové metody se podařilo zjistit, že reliéfy zvířat v Saúdské Arábii zřejmě vznikly v šestém tisíciletí před naším letopočtem. Jedná se celkem o 12 znázornění velbloudů či divokých oslů. Místo bylo využíváno celá staletí, odborníci žasnou nad vysokou úrovní detailů reliéfů.

Jeden z reliéfů v Arábii:

Zdroj: Profimedia

Mapa z doby bronzové

Kamenná deska o velikosti asi 2 na 1,5 metru, která byla nalezená již počátkem minulého století v hrobce ve francouzské Bretani, upoutala pozornost archeologa Clémenta Nicolase a jeho týmu. Tunový kus kamene ležel v muzejním skladu celé století, než se jej někdo rozhodl pořádně prozkoumat. Nakonec vyšlo najevo, že se jedná o mapu oblasti o velikosti 21 krát 30 kilometrů u řeky Odet a pochází z období od 2150 do 1600 let před naším letopočtem. "Je to nejstarší mapa oblasti v Evropě, kterou dokážeme rozpoznat," uvedl Nicolas.

Snímek kamenné mapy:

Zdroj: Profimedia

​Mapu si můžete prohlédnout i ve 3D:

Římský hraniční kámen

Hraniční kámen, který od doby asi před 2000 lety ohraničoval posvátnou oblast v italském Římě, našli dělníci při rekonstrukci kanalizačního systému ve městě. Je známo pouze deset podobných kamenů. V centru, které kameny ohraničovaly, nebylo mimo jiné možné nosit zbraně, ani tam nikdo nesměl být pohřbený.

Nalezený hraniční kámen:

Zdroj: Profimedia

Upřesnění období připlutí Vikingů do Ameriky

Zatím se předpokládalo, že Vikingové do Ameriky, konkrétně na Newfoundland, připluli v 10. či 11. století. Tým vedený Margot Kuitemsovou se rozhodl, že tento čas více upřesní. K tomu použili novou metodu datování stáří dřeva. Využili znalostí o solární bouři z roku 992 našeho letopočtu, která zásadně zvedla objem radioaktivních látek absorbovaných stromy v daném období. Následně identifikovali letokruhy z daného období ve dřevě nalezeném ve vikingském osídlení na Newfoundlandu a zjistili tak, že bylo pokácené v roce 1021, před tímto datem se do Ameriky tedy skandinávští objevitelé dostat nemohli.

Snímek místa vikingského osídlení, odkud pochází zkoumané dřevo:

Zdroj: Profimedia

Masový hrob křižáků

Masový hrob s nejméně 25 vojáky, kteří za křížových válek bránili křesťany obsazený Sidon v dnešním Libanonu, se podařilo najít při vykopávkách u tamního hradu svatého Ludvíka. V hrobě byla přezka na opasek ve stylu, který nosili francouzsky hovořící křižáci, a mince datovaná do let 1245 až 1250. Z toho archeologové usoudili, že vojáci zemřeli pravděpodobně v roce 1253, kdy Sidon obléhali Mamelukové.

"Velké množství poranění v oblasti krku naznačuje, že prchající muže pobili útočníci jedoucí na koních vyzbrojení těžkými středověkými zbraněmi," řekl archeolog Richard Mulinsky.

Snímek nálezu masového hrobu:

Zdroj: Profimedia

Otrocká známka

Vzácná otrocká známka čekala na své nalezení v kampusu v americkém Charlestonu v Jižní Karolíně. Charleston byl jediné město, které vyrábělo podobné známky pro otroky. Nález pochází z roku 1853, má číslo 731, je na něm uvedená i pracovní činnost otroka, tedy "sluha" (v originále "servant").

https://www.facebook.com/333661528320/photos/basw.AbqGUR4RuFEFV5OglumD0OhLGyoL_raKTL3c7psK7XeF-CL_3eY8V5z-dli_bm3Fu4aNs06AYdbt5S6PJJAGb4EYgHbDwyzJ-EdMYcV08Z_9knMGaclFYtPJEp7v5HVhKteBH75Kv6HltkpiH_nVtbox_WvFCzzqgFHWfeZRpmIwLg/10158659154433321/?opaqueCursor=AboYuX04wcogT3VKDhu1hp-lya_0h2o8QwcNaBTqor7Qif5cMTyhKyjfuL-AM7R04ByvTxnRi548M1LriTTEDMrF3SIboJRyXK8Qe42byVpQTlrL6-ccMaPZWLI4TVn7R_-5T0bhI7fR6NhTrwK_mgXDsLvTkIgq4OcyTMjd6j4fMVRyoljnDjtkbGg6bq4PiJX1blduG_15EU9IDwFD-1KljRtCO_uHVc44o-axETzPobnpjJ5g6u9SlsvQMYyJrlj7dtdjHi3rB8ZhNrMqLNYQu1WSk98K3G_zt-SYlN4k1gEtUnsbodvmgkWk00LwCDowmFL_NnI2OYISRNe8eqWHNYhaIi6gwijCySQXIrbbkGe-qe0kvYmS6PNLK-kynerBMDA7j8YHy3k9pe2Fc1KOYXVTloK15K3guC24ryUb8ovpt4BBDHZeNwJPXKSFX55sSlFIhu_V9JDamR6Q8YJ0md8QrAd6Uk79yR6hD35D3pJIVDTDp6NlXReE4QS0tKGkpq0u1mTlEhzPkJcLFNRba1UeRRBamo8O2pDZdEgLLbckVzYVeuHxiuqrYiNKndNdN-sgCFIBekZ7ojRKbJltUzJncWmQ0LSFIb1frfRau24LV86CLMGI6v7sHuQhdVvR-aicR_RDlLX1pnHUdnaTSqM2wsg-cuAwCaXc6RT61HTuDF0nAnomtl7K8ni1E_mCAOlVoK-lu88yIdEmpZ7ZkYD7GsinI6ma5Wy-xZh16ewMQsRBIZex122xH4eT_7LYsXvqNiQBYkXzl00pQdlDXjuDYyAyQ3CkEDf9J-DcymKT1g6Mux_NpQIm2BigocM2QwkIojcn-HaUfv7LjX-lTBRarqVYWxLZja-vwwqVUqJBElUwlZwZTerLgVYW-vgKYTTUQvmHBkFtu0Hqqjbhz6pEyKqTMiit9Ked0y2jtw