Žádné dvě vločky nejsou nikdy stejné. ČHMÚ vysvětlil důvod i to, jak vznikají

Lucie Krošová

11. 1. 2022, 05:45

Zatímco v sušším vzduchu vznikají vločky většinou malé a jednodušších tvarů, při vyšší vlhkosti můžeme pozorovat vločky složitější a větší. Každý shluk ledových krystalek navíc padá k zemi svou vlastní cestou, což má také vliv na finální vzhled vločky. Jak vznikají a proč je každá naprosto unikátní, shrnula odbornice z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Ať se nacházíte v sebevětší chumelenici, dvě stejné vločky byste nenašli. Podle meteoroložky Šárky Jedličkové je každá vločka totiž naprosto unikátní. Její finální tvar a velikost ovlivňuje zejména teplota a vlhkost okolního vzduchu a pak také dráha, kterou urazí.

Každá vločka je tvořena shlukem několika ledových krystalků. Aby vůbec mohla vzniknout, musí se v atmosféře vyskytovat tzv. kondenzační jádra, tedy třeba zrnko písku nebo prachu. Kolem toho se utvoří ledový krystalek šestiúhelníkového tvaru. Další podmínkou je, aby se teplota v oblacích pohybovala pod bodem mrazu.

Související obsah

01:47

Dlouhá zima a nedostatek světla přeje depresím! Experti prozradili, kdy se to zlepší

16. 1. 2022 Lucie Staničková L. STANIČKOVÁ

​V sušším vzduchu vznikají vločky většinou malé a jednodušších tvarů. Naopak při vyšší vlhkosti dorůstají vločky složitějších a větších tvarů. Každá padá k zemi svou vlastní cestou a má jiné odlišné podmínky. Některé shluky ledových krystalků proto připomínají hvězdičky, jiné válce či jehličky.

"Nejkrásnější hvězdicovité vločky vznikají při teplotách mezi minus 10 a minus 20 stupni Celsia a zároveň při vysoké vlhkosti," vysvětluje Jedličková. "Při teplotách nad minus 5 stupňů Celsia vznikají velké vločky, jelikož ledové krystalky částečně tají a snadněji se tak slepují," dodává.