V Česku minulý rok zemřelo přes 139 tisíc lidí, nejvíce od konce 2. světové války

Jan Houška

1. 2. 2022, 10:18

Podle dosud dostupných údajů z hlášení o úmrtích zemřelo v loňském roce 139,6 tisíce obyvatel České republiky. Jde o vůbec nejvyšší roční počet úmrtí v naší poválečné historii. Zemřelých bylo o více než 10 tisíc víc než v prvním pandemickém roce 2020.

Nejvíce lidí zemřelo v prvním čtvrtletí minulého roku. Měsíční počet zemřelých vrcholil v březnu, kdy zemřelo přes 16,8 tisíce lidí, druhý nejvyšší počet byl pak v lednu (16,2 tisíce), třetí v únoru (13,8 tisíce).

"Po 15procentním nárůstu počtu zemřelých v roce 2020 se loni počet zemřelých meziročně zvýšil o dalších osm procent. Celkem během posledního kalendářního roku zemřelo 139,6 tisíce obyvatel Česka, což je nejvíce od konce druhé světové války," uvedl předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček.

V těch měsících podle ČSÚ zemřelo o 39 až 68 procent obyvatel více než v průměru během posledních pěti let před propuknutím pandemie covidu-19. Výrazně nadprůměrné, zhruba o 40 procent, však byly počty zemřelých i na konci roku v listopadu (12,7 tisíce) a prosinci (13,7 tisíce).

Související obsah

01:39

V Česku zemřelo miminko s covidem. Chlapečkovi nebyl ještě ani rok

28. 1. 2022 Jan Houška J. HOUŠKA

​Období vysoké úmrtnosti bylo v roce 2021 výrazně delší než v roce 2020, což potvrzují také denní počty zemřelých. Zatímco v roce 2020 bylo zaznamenáno 89 dnů s počtem zemřelých minimálně o čtvrtinu vyšším oproti průměrnému počtu z let 2015–2019, v roce 2021 bylo těchto dnů 168. K maximu úmrtí došlo 15. března, kdy zemřelo 619 osob. Vlna zvýšené úmrtnosti v závěru roku byla již nižší, vrcholila počtem 535 zemřelých 1. prosince.

Také v roce 2021 se nepříznivá epidemická situace projevila více u mužů, u nichž počet úmrtí vzrostl o 10 procent, zatímco u žen o 6 procent. Vedlo to k prohloubení rozdílu očekávané průměrné délky života žen a mužů. "První odhad naděje dožití při narození pro rok 2021 ukazuje na její další nemalý pokles. U mužů o 1,1 roku a u žen o 0,8 roku, tedy ještě o něco větší než v roce 2020. Předběžné hodnoty naděje dožití, tedy 74,2 roku pro muže a 80,6 pro ženy, odpovídají situaci z období let 2009 a 2010," upozorňuje vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.

Související obsah

V Česku kvapem přibývá zemřelých. A nejsou to jen oběti koronaviru

3. 1. 2022 Roman Dolejský R. DOLEJSKÝ

​Mezi zemřelými meziročně přibylo nejvíce sedmdesátníků, a to o více než 5,8 tisíce. K této věkové skupině se však řadí početné generace lidí narozených ve 40. letech 20. století. "Úmrtnost se mezi roky 2020 a 2021 zhoršila nejvýrazněji u 55 až 74letých, a to v průměru o 16 procent. Oproti roku 2019 byla jejich úmrtnost vyšší o čtvrtinu. Nejstarších seniorů nad 80 let zemřelo vloni stejně jako v roce 2020. Obdobná byla i jejich míra úmrtnosti, což však znamená, že zůstala nadále o 15 procent vyšší než před pandemií," dodává Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Nejvýraznější byl v roce 2021 meziroční nárůst počtu zemřelých v Královéhradeckém (14 %) a Karlovarském (13 %) kraji, kde byla zaznamenána nejsilnější jarní vlna zvýšené úmrtnosti s výrazným únorovým vrcholem nadúmrtnosti. Naopak nejmírnější byl meziroční nárůst počtu zemřelých ve Zlínském kraji (2 %) a Kraji Vysočina, kde meziročně stagnoval. 

Po covidovém propadu v roce 2020 se k růstu vrátila česká ekonomika:

​