Koronavirus

V Česku kvapem přibývá zemřelých. A nejsou to jen oběti koronaviru

V Česku kvapem přibývá zemřelých. A nejsou to jen oběti koronaviru
Ilustrační snímek Zdroj: TV Nova

Zemřelých v Česku opět přibývá rychlejším tempem, než o jakém by svědčil počet úmrtí na koronavirus. Redakce TN.cz proto oslovila kolektiv demografů, čím je tento rozdíl způsobený.

Zhruba od první poloviny října do prvního listopadového týdne, tedy v termínech, za které již Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil data, začíná rychle přibývat zemřelých v Česku. A není to způsobeno jen úmrtími v souvislosti s covidem-19.

ČSÚ zveřejňuje statistiku zemřelých po jednotlivých týdnech, tyto hodnoty lze porovnat i s průměrem za léta 2015 až 2019, tedy v předcovidové době. Nárůst počtu zemřelých v roce 2021 oproti průměru je znát asi od 41. týdne (11. až 17. října) a dál se zvyšuje.

Týdenní počty zemřelých Zdroj: ČSÚ

​Pokud se ale od nárůstu zemřelých v jednotlivých týdnech konce letošního roku oproti týdenním průměrům z let 2015 – 2019 odečtou zemřelí v souvislosti s koronavirem (data ministerstva zdravotnictví), stále je vidět zásadní nárůst.

Jednotlivé týdenní počty zemřelých se od průměru za léta 2015 až 2019 liší maximálně o 150, obyčejně jen ale o desítky. Hlavně v posledních třech týdnech, pro které je dostupná statistika, tedy 42., 43. a 44. (18. října až 7. listopadu), je rozdíl vyšší, pohybuje se mezi 124 a 286. Výjimečný je 40. týden, ve kterém oproti průměru z let 2015 až 2019 zemřelo méně lidí.

Nárůst zemřelých v roce 2021

S covidem zemřelo celkový nárůst zemřelých* rozdíl
38. týden: 20. 9. až 26. 9. 13 95 82
39. týden: 27. 9. až 3. 10. 15 55 40
40. týden: 4. 10. až 10. 10. 26 -13 -
41. týden: 11. 10. až 17. 10. 53 87 34
42. týden: 18. 10. až 24. 10. 87 211 124
43. týden: 25. 10. až 31. 10. 164 450 286
44. týden: 1. 11. až 7. 11. 305 469 164
*oproti průměru let 2015 až 2019
Zdroj: ČSÚ, MZČR, TN.cz

Nárůsty ale nejsou tak extrémní jako koncem loňského roku, kdy poslední říjnový týden dosáhly hodnoty dokonce 806. Více si přečtěte v tomto článku na TN.cz.

Rozdíly začínají být patrné ve věkových skupinách nad 40 let, nejvíce jsou ovšem vidět u lidí nad 65 let. U mladších ročníků se nadúmrtí téměř neprojevují.

​K otázce růstu počtu zemřelých se vyjádřil kolektiv odborníků z katedry demografie Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze (FIS VŠE)  Jitka Langhamrová, Markéta Majerová a Tomáš Fiala. Podle něj jsou rozdíly způsobeny dvěma hlavními příčinami.

"Za prvé, aktuální údaje o počtu zemřelých na covid mohou být podhodnocené. Podle metodiky zahrnuje uváděný počet úmrtí v souvislosti s onemocněním covid‑19 po jednotlivých dnech pouze všechna úmrtí osob, které byly pozitivně testovány na covid‑19 (metodou PCR)," uvedli odborníci.

Související obsah

​"Osoby, které z různých důvodů nebyly před úmrtím testovány (například proto, že nevyhledaly lékařskou péči), nebo osoby, které zemřely za delší dobu po posledním pozitivním testu, nejsou do této statistiky zahrnuty, i když covid mohl být hlavní příčinou jejich úmrtí. Podobně je tomu v jiných zemích," dodali.

Druhou příčinou je, že někteří lidé mohli v případě zdravotních problémů, a to někdy i vážných, které vyloženě ohrožovaly jejich život, odkládat návštěvu lékaře, aby covid nechytili.

Zatím se ale stále ještě čeká na statistiku zemřelých podle příčin smrti, data za rok 2021 ale statistici zveřejní až za několik měsíců.

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Píše se na Deník.cz