Zahraničí

NATO poslalo další jednotky na východ. Na Slovensku budou sloužit i Češi

Severoatlantická aliance už dříve avizovala, že nechce vstoupit do konfliktu s Ruskem. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga by se tím rozhořely boje v celosvětovém měřítku. Pokud to ale bude nutné, je prý aliance připravena bránit své členy.

K prvnímu posílení východní hranice aliance došlo sice už v roce 2014 po ruské anexi Krymu, za aktuální situace se ale bude jednat o mnohem větší sílu.

"Pokud porovnáme misi NATO před válečným konfliktem a ta čísla teď, tak se bavíme o 200% nárůstu. Ne tedy u všech typů techniky nebo bojových jednotek," uvedl bezpečnostní analytik David Rožek.

"Polsko má nejdelší hranici s účastníky konfliktu – je na ráně. Polsko se stalo cílem útoku z běloruské strany, když se v zimě Bělorusové snažili protrhnout zátarasy na hranici, aby se do Polska dostali lidé ze Sýrie. Je představa, že to bude první země NATO, která bude napřímo zasažena," upozornil vojenský publicista Jiří Vojáček.

Související obsah

​Ostatně Poláci v pátek schválili plán výrazného navýšení obranných výdajů. NATO doporučuje svým členům dávat na obranu nejméně 2 % HDP, většina zemí té hranice vůbec nedosáhne. Poláci si stanovili za cíl 3 % HDP. Chtějí vybudovat čtvrtmilionovou armádu, jednu z největších v Evropě.

Patrioty do Polska, Strykery do Rumunska

NATO by vojenské síly mělo posílit kromě Polska také v Rumunsku, Bulharsku, Slovensku a Maďarsku, a především potom v pobaltských státech – v Estonsku, Lotyšsku a v Litvě. Právě v této oblasti panují velké obavy z případné ruské invaze.

Pobaltské státy spojuje se zbytkem NATO pouhých 104 kilometrů dlouhá hranice mezi Litvou a Polskem. Na jednom jejím konci leží Bělorusko, jehož prezident Alexandr Lukašenko invazi podpořil, na druhém Kaliningradská oblast, tedy ruské území.

"Oni jsou v podstatě už v těch červených nebo oranžových stupních bojové pohotovosti, takže tyto jednotky budou připravené případně k bojovému zásahu," prozradil vojenský analytik Jaroslav Štefec.

Související obsah

​Co se týče pozemní techniky, tak v Polsku podle všeho přibydou dvě americké baterie antiraket Patriot. Obranný systém, který dovede detekovat, sledovat a ničit letouny včetně těch bezpilotních, řízené střely i taktické balistické střely.

Do Rumunska jsou vyslané spolu s tisícovkou amerických vojáků i obrněné transportéry Stryker.

"Druhou paralelní částí mise, kterou NATO dělá, je ta humanitární. NATO přesouvá na hranice různá střediska na ubytování uprchlíků, jsou to ubytovací kapacity, nemocnice, různá administrativa, kterou může NATO nabídnout k tomu, aby konflikt na problematické hranici, ale stále na území NATO, zvládli," doplnil Rožek.

V rámci posílení východního křídla NATO by mělo na Slovensku působit také kolem 600 českých vojáků. Menší část bude pomáhat se zvládáním migrace z Ukrajiny napadené Ruskem. Většina bude působit v jednotce NATO, jíž má česká armáda velet. Misi musí ještě odsouhlasit český parlament.

TN.cz, Aneta Bednárová, vbo

Co byste neměli přehlédnout

TOP ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz

Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz