Francie se probírá z povolební kocoviny. Znovuzvolený prezident Emannuel Macron bude muset podle ekonomů začít už brzy s bolestivými škrty a reformami. A to všechno v době, kdy ceny letí nahoru. Změnu sliboval už v předcházejícím období a ani podle jeho voličů toho moc nezměnil.
Přes pochybnosti dokázal po druhé porazit nevyzpytatelnou soupeřku. Přesto nemá nic jisté. Macron zvládl jako jediný francouzský prezident za poslední dvě dekády obhájit prezidentský post. Má také většinu v parlamentu. Už červnové parlamentní volby mu to ale můžou zásadně zkomplikovat.
Prezident teď sice získal ve volbách více než 58 % hlasů, řada lidí ho ale volila jen proto, že nechtěli v čele státu Marine Le Penovou. A v parlamentních volbách tak s jejich hlasem pravděpodobně počítat nemůže.
"Extrémní pravice je starým strašákem, který se ve Francii čas od času objeví. Jenže pak se z nich stanou hlupáci a z historie zase zmizí. Macron musí voličům Marin Le Penové vysvětlit, že si o nich tohle nemyslí," okomentoval situaci Dov Alfon, šéfredaktor francouzského deníku Liberation.
Pomyslný vaz by Macronovi mohly zlomit nutné, pro mnoho lidí ale velmi nepříjemné reformy. Francouze straší hlavně další zdražování a škrty. Statisíce lidí kvůli tomu protestovaly v ulicích Francie před třemi roky téměř devět měsíců.
Není vyloučené, že bude Macron chtít v následující pětiletce dokončit svoji penzijní reformu, kdy chce zvýšit věk odchodu do důchodu z 62 na 65 let. Nesouhlasí s ní až 70 % Francouzů.
Mnozí Francouzi vnímají Macrona jako prezidenta bohatých a myslí si, že obyčejným problémům nerozumí. Macronův plán spojit rozdělenou Francii tak rozhodně nebude jednoduché naplnit. Staronový prezident to podle všeho bude mít mnohem těžší, než v minulých pěti letech.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz