Do lesa

Nový pořad Do lesa: Lidé zachraňují zdravá mláďata, mohou je tím ale zabít

S příchodem jara Češi stále častěji nosí do záchranných stanic mláďata volně žijících zvířat. Podle odborníků je to však špatně a může to vést k jejich pozdějšímu uhynutí. Na nejdůležitější otázky, například jak rozpoznat zraněné a zdravé mládě, odpovídá nový pořad TN LIVE Do lesa.

Od prvních jarních dní se záchranné stanice plní mláďaty volně žijících zvířat. Lidé je do nich však často odnášejí zbytečně. "Valná většina mláďat, která se nám se dostávají, tady jsou kvůli neinformovanosti lidí. Mají totiž pocit, že jsou ta mláďata opuštěná, ale je nesmysl je sbírat matkám," řekl ředitel a zakladatel Ochrany fauny České republiky Pavel Křížek.

Odchov takových mláďat je v záchranné stanici velmi obtížný a jen hrstka z nich se vrátí zpět do volné přírody. A těm, která ano, tam hrozí smrt. "Chtěl bych apelovat na obec pejskařskou, že by si měla v tomto období držet psy u nohy. Často se k nám totiž zvířata dostávají kvůli tomu, že je najde pes a přinese je svému páníčkovi, kteří pak hledají, jak ho zachránit," pokračoval Křížek.

Související obsah

​V záchranných stanicích nejsou jen srnčata, zajíčci nebo veverčata, ale i ptáci. Převážně pěvci. Lidé se prý bojí, že by malá ptáčata, která poskakují po zahradě, snědly kočky. Malé ptáčky tedy odnášejí do záchranných stanic. "Mláďata, když jsou v hnízdě, tak z něj vyskáčou, protože se tam nevejdou. A rodiče je dokrmují na zemi," vysvětlil Křížek.

"Když některý návštěvník naší nádherné přírody narazí na mládě, kupříkladu na srnče, což nás brzy čeká, tak hlavní zásada je v klidu a pomalu odejít. Maminka je někde nablízku. Spolehlivě je najde jenom jejich matka. Kdybychom se k tomu srnčeti přiblížili a ulpěl na něm lidský pach, tak ho matka nepřijme a to srnčátko hyne," řekl předseda Okresního mysliveckého spolku Benešov Jan Slabý.

Související obsah

​Podle něj zraněné mládě poznáme podle toho, jak leží. "Srnče, které má přirozenou polohu, má běhy složené pod sebe a hlavičku nahoru. Může se vůči nám i hlasově projevovat. Zraněné mládě většinou leží na boku a ztěžka dýchá," dodal Slabý.

Prasata v přírodě i hospodářských chovech se mohou nakazit africkým morem prasat. Ten není přenosný na člověka, ale jeho rozšíření v chovech by mělo obrovské ekonomické následky. V Česku je však od roku 2019 tato nemoc vymýcena. Povedlo se nám to jako první zemi na světě. Stejným výsledkem se může chlubit už jen Belgie.

Související obsah

​Nebezpečí číhá i v sousedních zemích, a to v Polsku a Německu. Tam se pouhých pár kilometrů od českých hranic africký mor prasat vyskytuje. Z toho důvodu vznikla podél česko-polské hranice oblast s intenzivním odlovem divočáků. Údajně je možné, že se nemoc brzy rozšíří i do Česka. Žádný výskyt však zatím podle mluvčího Státní veterinární správy Petra Vorlíčka na našem území nebyl.

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Píše se na Deník.cz