Ministerstvo školství zahájilo na jaře revizi vzdělávacích programů pro základní školy. Návrhy se však setkaly s ohromnou vlnou kritiky a dorazily tisíce připomínek. Odborníci stále navrhují zaměřit se zejména na rozvoj klíčových kompetencí dětí. Podívejte se, jak by mělo školství vypadat.
Velké emoce vzbudila připravovaná změna rámcového vzdělávacího programu pro základní školy ministerstva školství. "Programy prošly připomínkovými řízeními, ve kterých se sešlo několik tisíc připomínek a podnětů od rodičů, ředitelů, učitelů a dalších aktérů ve vzdělávání. Jsem upřímně rád, že tento dokument budí takovou pozornost, protože si to opravdu zaslouží," uvedl ministr školství Petr Gazdík (STAN).
Rámcový vzdělávací program nahradil od roku 2007 jednotné osnovy. Dokument, který nyní prošel připomínkovým řízením, by měl být připraven na podzim 2023. Školy budou mít možnost začít podle nového plánu vyučovat v září roku 2024, od září 2025 pak bude povinné vyučovat dle revidovaného plánu alespoň v prvním a šestém ročníku.
Odborníci se chtějí zaměřit zejména na rozvoj klíčových kompetencí u dětí. V případě ostatní látky by měly umět jen základ. Důraz se klade také na to, aby žáci získávali dovednosti, díky kterým obstojí v reálném životě, namísto biflování. Navíc je zde snaha motivovat žáky k převzetí odpovědnosti za své vlastní učení.
Kritiku navíc vzbudil i návrh, že by žáci druhého stupně neměli povinně druhý školní jazyk. Tuto změnu však revidovaný dokument zachovává. Školy budou muset další jazyk povinně nabízet, děti si jej však nebudou muset zvolit.
"Je třeba si totiž uvědomit, že svět se dynamicky vyvíjí a my chceme pro naše děti takovou školu, která je připraví ne na minulost, ale na budoucnost. Školu, která neklade důraz na biflování stohů dat, ale rozvíjí v žácích dovednosti a kompetence, díky kterým budou lépe připraveni na svou následující profesní kariéru," doplnil Gazdík.
Klíčové kompetence
Cílem výuky bude u dětí rozvíjet osm klíčových kompetencí. Experti nově přidali tu kulturní. Navíc upřesnili jejich vymezení a stanovili úrovně pro jejich dosažení.
Gramotnost
Kromě kompetencí je nově zaveden také pojem gramotnost. V revidovaném dokumentu je definován ve dvou úrovních. Jde o základní gramotnost, kam se řadí ta čtenářská (včetně pisatelské) a matematická.
Ve druhém případě jde o oblastní, nebo také oborovou gramotnost. Ta bude posléze stanovena experty pro jednotlivé vzdělávací oblasti.
Modernizace vzdělávacího obsahu
I nadále se budou očekávat závazné výstupy. Učivo však zůstává nepovinné. Cílem je také propojit výstupy právě s klíčovými kompetencemi, které se děti učí. "Tím bude vzdělávání reagovat na jevy ve světě a společnosti jako např. digitalizace, klimatická změna nebo nárůst populismu a autoritářství, zaměří se na udržitelnost nebo kariérové dovednosti a podnikavost," vysvětlila mluvčí Národního pedagogického institutu (NPI) Lucie Šplíchalová.
Navíc se zredukuje vzdělávací obsah, aby mohl vzniknout prostor pro formy a metody, které rozvíjí klíčové kompetence a gramotnost dětí.
Rozdělení vzdělávacího obsahu
Odborníci se však dosud neshodli na předloženém návrhu rozdělit učivo na dvě úrovně, a to jádrovou a rozvíjející. Právě toto téma bude ještě předmětem jednání.
Evaluace školy
"Každý učitel bude mít možnost využívat úlohy a další nástroje, pomocí kterých zhodnotí, jak si konkrétní žák osvojuje klíčové kompetence a získává základní i odborové gramotnosti," vysvětlila Šplíchalová.
Testování
Podle nového dokumentu by školy měly zajistit, aby byly testy vytvářeny citlivě k žákům. Navíc výsledky nebudou zveřejňovány. "Jejich účelem není porovnání ani škol, ani žáků, ale mapování systému a adresné podpory ze strany státu," doplnila Šplíchalová.
Rámcový učební plán
Zachováno však bude aktuální rozdělení vzdělávacích oblastí a oborů. Školy budou mít navíc volnou ruku při tvorbě vlastního učebního plánu. "Navýšen bude také počet disponibilních hodin, a to například tím, že minimální počet hodin v učebním plánu bude stanoven pro jádrový vzdělávací obsah jednotlivých oblastí," uzavřela Šplíchalová.
Dětem však odpadne povinnost dalšího povinného cizího jazyka. Školy jej sice budou muset nabízet, žák si jej však nebude muset zvolit.
Ministerstvo školství poslalo kontrolu do Cermatu. Více se dozvíte v následující reportáži:
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz