Frustrace, nezájem učitelů a málo podpory z domova. Čeští žáci se ve škole necítí dobře

Karolína Pavlínová

10. 9. 2026, 20:31

Žáci se v českých školách necítí dobře. Podle výsledků mezinárodního šetření skoro nejhůř ze školáků z 38 zemí OECD. Žáci si stěžují hlavně na malou podporu ze strany učitelů, necítí se respektovaní a mají prý také problémy se začleněním do kolektivu.

Místo plné frustrace, ke kterému žáci nemají žádný vztah, tak školu v hodnocení PISA popsali patnáctiletí školou povinní v Česku. „To, jak žáci vnímají sebe sami ve škole, jak jsou přijímáni, respektováni, jak jsou součástí toho třídního kolektivu, tak vlastně patříme ke třem zemím, kde ten index je absolutně nejnižší,“ informoval školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Sounáležitost se školou GRF | Zdroj: TV Nova

„Není to poprvé, kdy jsme dopadli takhle špatně. Jedná se o kombinaci několika jevů, jedna z věcí je důraz v českém školství na výkon,“ dodal Martin Střelec, ředitel ZŠ a MŠ Dr. Edvarda Beneše v Praze.

Souhlasí s ním i Petr Kubička, ředitel ZŠ Mezi školami v Praze. „Žáci nedostávají pozitivní podporu od rodiny ve smyslu toho, že ta škola je ten pravý nástroj na to, aby získali nějaké dovednosti. Pak pro nás pro školu je velmi těžké je motivovat,“ doplnil.

„Věc, která souvisí i s motivací žáků, je i převaha hodnocení, kdy hodnotíme těmi známkami. Ta zpětná vazba, kterou žáci dostávají je velmi málo,“ dodal Střelec.

Vnímání podpory ze strany učitelů (rok 2025) GRF | Zdroj: TV Nova

Odborníci se shodují, že ránu atmosféře ve školách zasadila covidová pandemie. „Vzrůstající heterogenita tříd nebo složitější kázeňské klima, které si neseme ještě z období pandemie nebo více žáků, kteří potřebují podporu. Je to vlastně i to celkové prostředí, ve kterém ty děti vyrůstají,“ sdělil Stanislav Štěpaník z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Ministerstvo školství prý o problému ví. „Rozvíjet dovednosti slabších žáků, na to jsou právě ta konkrétní opatření, na indexaci škol a podporu školám, tam, kde to je nejvíc potřeba,“ prohlásil Robert Plaga (za ANO).

Máslo na hlavě mají i učitelé. „Je to i třeba o podpoře těch učitelů, protože řada učitelů je přetížená. Jsou na pokraji vyhoření, někteří bohužel už i vyhořeli. Čili podpora těch učitelů formou mentoringu je bezpodmínečně nutná,“ doplnil Luboš Zajíc, prezident Asociace ředitelů základních škol.

Zájem učitelů o pokroky každého žáka GRF | Zdroj: TV Nova

Podle ředitelů práci pedagogů s žáky ztěžuje množství administrativy, kterou musí učitelé řešit. Rodiče třeba stále častěji vyžadují odpovědi obratem a kantorům to ukrajuje čas, který by jinak mohli věnovat žákům.

Na třídnické hodiny je v nabitém rozvrhu málo místa, práce třídního je náročná a učitel za ni dostává příplatek maximálně 3 tisíce korun, který si ale většina škol nemůže dovolit.