Čínské váhání ohledně rusko-ukrajinského konfliktu se po téměř půlroce zřejmě chýlí ke konci. Nebudeme pasivně přihlížet válečné eskalaci, prohlásil ministr zahraničí nejlidnatější země světa Wang I. Stále ale platí, že přímo se Čína ve prospěch ani jedné ze stran zapojovat nehodlá.
Opatrně a nepříliš hlasitě. Tak k útoku Ruska na Ukrajinu přistupuje od konce února Čína, která si proti sobě nechce poštvat Moskvu ani Západ. Mlčení je teď ale podle všeho konec.
"Naše země nepatří ke státům zapojeným do krizové situace na Ukrajině, ale nehodláme jen sedět a pasivně pozorovat, co se tam děje," řekl podle agentury TASS čínský ministr zahraničí Wang I při telefonátu s maďarským protějškem Peterem Szijjártem.
Šéf čínské diplomacie se důsledně vyhýbal slovu válka po vzoru kremelské propagandy, která invazi označuje jako "speciální vojenskou operaci". "Ukrajinská krize uštědřila vážnou ránu nejen Evropě, její negativní důsledky už pociťuje celý svět," pokračoval.
Peking podle něj nechce přilévat olej do ohně, zaměří se na "vytrvalou podporu mírových jednání". "Je to pro nás tvrdá lekce. Každá ze zapojených stran by to měla brát vážně," dodal Wang I. Čínská vláda je přesvědčená, že světové společenství se musí zaměřit na vytvoření "účinného a stabilního mechanismu pro zajištění bezpečnosti v Evropě".
Nic nenasvědčuje tomu, že by se měla válka na Ukrajině chýlit ke konci. Ruský prezident Vladimir Putin pravidelně opakuje, že operace skončí, až jeho armáda dosáhne stanovených cílů. Těmi jsou podle Moskvy demilitarizace a denacifikace země. Institut pro studium války o víkendu upozornil, že Rusko už se ve svých dobyvačných ambicích neomezuje pouze na oblast Doněcka a Luhanska, ale v hledáčku už je i Charkovská oblast.
Rusko a Ukrajina chtějí podepsat dohodu, která umožní vývoz obilí:
