Zahraničí

Rusko válčí na Ukrajině už půl roku. Expert řekl, co rozhodne

Rusko válčí na Ukrajině už půl roku. Expert řekl, co rozhodne
Ukrajinský voják na Donbasu | Zdroj: Profimedia

Konflikt, který otřásl Evropou i celým světem, trvá už půl roku. Co se ale ze začátku zdálo být poměrně jednostranným bojem, se nakonec proměnilo v dlouhou a pomalou válku.

Už je tomu šest měsíců od rána 24. února, kdy ruská armáda překročila hranice Ukrajiny. Ruskem oficiálně nazývaná "speciální vojenská operace" se táhne už půl roku. V současnosti Rusko kromě Krymu okupuje také velkou část Donbasu na východě a většinu Záporožské a Chersonské oblasti.

Pod nadvládou Ruska se ocitlo několik velkých ukrajinských měst jako Mariupol, Cherson, Melitopol nebo Severodoněck. Navzdory počátečním velkým pokrokům ale Rusko ve zdlouhavých bojích na Donbase a jižní Ukrajině příliš úspěchů nezískalo.

Související obsah

Problémem pro obě strany je ohromná velikost Ukrajiny. Obě armády jsou roztažené po celé frontě a velké útoky si často nemohou dovolit. Válčící země už ale začínají být válkou unavené. "Rusové už nemají tolik sil jako na začátku. Chybějí jim především lidé. Ukrajinci jsou na tom podobně, ale ti mají za sebou podporu Západu. Pokud by válka pokračovala tak, jak teď, sázel bych na Ukrajince," myslí si bezpečnostní analytik Jiří Vojáček.

Místem, kde se bude podle Vojáčka v následujících týdnech bojovat, bude pravděpodobně Cherson. Město, které při první vlně invaze padlo do ruských rukou jako jedno z prvních, bude Ukrajina chtít zpět.

Velkým faktorem je ale i vůle bojovat. I když v počátečních dnech války se mohli především Ukrajinci pochlubit vysokou morálkou, ta už po šesti měsících uvadá. "Nejspíš obě strany uznají, že během zimy nebo nejpozději na jaře se budou muset vzájemně vyrovnat. Ani prezident Zelenskyj nebude chtít tu válku protahovat," předpověděl Vojáček.

Obě strany mají jasné cíle

Rusko má na druhou stranu reálný problém v podobě HIMARSů, které Ukrajině dodaly Spojené státy. Americké raketové systémy totiž Ukrajina používá k ničení ruských muničních a palivových skladů. "Ukrajina mohla používat HIMARSy jako obyčejná děla. Naštěstí ale uposlechla rady USA, aby cílila na infrastrukturu a důležité cíle," uvedl Vojáček.

Sklady munice a paliva ale jsou pouze malými cíli. Skutečnou trofejí, na kterou se Ukrajina nejspíš chystá, jsou velké mosty a komunikace, po kterých Rusko zásobuje své armády. Hlavním cílem je v tomto případě Kerčský most, jenž spojuje Krymský poloostrov a pevninské Rusko.

Dalším takovým velkým cílem by byla přehrada v Nové Kachovce. Ta slouží jednak jako most přes Dněpr a jednak jako zásobárna vody pro Krym. Bez této přehrady by muselo Rusko vodu dopravovat složitě přes Kerčský most. Přehrada v Kachovce je v současnosti jediným velkým přechodem přes Dněpr poté, co Ukrajina v pondělí zasáhla Antonivský most u Chersonu.

Související obsah

Pokud by měla Ukrajina ideální podmínky, s největší pravděpodobností by Cherson nebyl jejím jediným cílem. "Ukrajina se bude snažit dobýt i Krym. Tam by ale potřebovali hodně sil, protože Krym je silně opevněný. Ostřelování Krymu sice nasvědčuje možnosti útoku, ale o tom se mluví dlouho a Rusko to tam stihlo posílit," myslí si Vojáček.

Naproti tomu Rusko se soustředí především na své ohlášené cíle. Zajímá ho především Donbas. "Když už Rusko nedokázalo dobýt východní polovinu Ukrajiny, jak si přálo, chce alespoň dvě separatistické republiky. Luhanskou oblast už dobyli, a pokud získají i Doněckou, tak možná zasednou k jednacímu stolu," uvažuje Vojáček.

Dobytí Luhanské oblasti ale paradoxně přineslo pro Rusko nový problém. Někteří vojáci ze separatistické Luhanské republiky totiž odmítají bojovat dál. Mají totiž pocit, že svého cíle, tedy osvobození své republiky od Ukrajiny, už dosáhli, a nevidí tedy důvod pokračovat v boji.

Klíčová je zima

Rozhodujícím faktorem se pro válku na Ukrajině může stát blížící se zima. A to hned z několika důvodů. Na samotný vývoj na frontě zima velký vliv mít nebude. Kvůli nízkým teplotám, špatnému počasí i krátkým dnům se nedá čekat, že dojde k velkým bojovým operacím.

Zcela jiná však nejspíše bude situace na mezinárodní scéně. Ukrajina totiž spoléhá na podporu Západu, zejména Evropy a Spojených států. V případě Evropy však může zima ochotu dál pomáhat výrazně narušit. "Země jako Velká Británie nebo Polsko jsou neochvějné, ale u Německa, Rakouska, Maďarska nebo Česka může kvůli závislosti na ruském plynu ochota pomáhat spadnout," obává se Vojáček.

Související obsah

Ukrajinu však podporují také Spojené státy, které jsou podle Vojáčka nejcennějším spojencem, zejména kvůli velké finanční pomoci. "Rusko proti USA nemůže pořádně zakročit, protože na ně nemá žádné pořádné páky. Ukrajině pomáhají Američané kromě peněz také zbraněmi. Spekuluje se i o propůjčení vojenských letadel, která Ukrajinci žádají," řekl Vojáček.

Pomoci ale můžou i jiné země. V případě východní Evropy Vojáček mnoho pomoci už neočekává, především proto, že mnoha zemím už nezbyly zbraně, které by mohly darovat. Německo by však mohlo pomoci svými tanky typu Leopard, které jsou o třídu výše než současné modernizované, ale staré ruské tanky. "Většina těch tanků navíc vůbec modernizovaná není," domnívá se Vojáček.

Ukrajina očekává ruský útok. Mohl by přijít ve středu, kdy v zemi slaví Den nezávislosti, obává se Zelenskyj:

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

TOP 10 ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz