APLIKACE TN.CZ
TN Live
Zahraničí

Rusko odkládá referenda o připojení okupovaných území. Bojí se jedné věci

Rusko odkládá referenda o připojení okupovaných území. Bojí se jedné věci
Úřad na vydávání pasů v okupovaném Chersonu | Zdroj: Profimedia
Jakub Loukota
Jakub Loukota

Rusko na Ukrajině nečelí pouze odporu domácích vojsk. Čím dál větší problémy činí okupační správě také civilní obyvatelstvo. Kvůli jeho odporu musí Rusové posouvat referenda o připojení regionů k Rusku. Současně také roste aktivita partyzánů.

Postup ruské armády na ukrajinské frontě zpomalil. Podle Institutu pro studium války (ISW) Rusko v pátek poprvé od 18. srpna nezískalo žádné území. To se jim nepodařilo ani přesto, že podnikli dokonce několik pozemních útoků.

Pomalý postup ruské armády hájil ministr obrany Sergej Šojgu. Podle agentury RIA je zpomalení útoků úmyslné. "Během speciální operace přísně dodržujeme normy humanitárního práva. Dělá se proto vše, aby se předešlo ztrátám mezi civilisty. To samozřejmě zpomaluje tempo ofenzivy, ale děláme to vědomě," prohlásil Šojgu.

Související obsah

To je však podle bezpečnostního experta Davida Rožka holý nesmysl. "Civilistům je jedno, jestli se fronta posouvá, nebo ne, protože z oblasti buď utečou, nebo tam trpí, bez ohledu na šetrnost konfliktu," tvrdí Rožek.

Šojguově prohlášení odporuje také způsob, jakým Rusko na Ukrajině i v jiných zemích vede válku. "Ruské dělostřelectvo ukazuje, že civilní cíle jej nijak netrápí. Ostřeluje širokou škálu cílů včetně civilní infrastruktury," poukázal Rožek na ruské praktiky.

Skutečný důvod je tedy podle Rožka jinde. Rusku totiž dochází jak technika, tak lidé. "Rusko stále nemobilizovalo a nemůže tak uvolnit rezervy nutné pro obranu státu. Musí tak pořádat náborové akce nebo najímat žoldáky. Na frontu posílá netrénované vojáky, kteří jsou zaskočení situací na frontě a ztrácí rychle morálku," myslí si Rožek.

Podobně na věc nahlíží také britské ministerstvo obrany, podle kterého jde o jasnou dezinformaci. "Ruskou ofenzívu zpomaluje špatný stav ruské armády a silný odpor Ukrajinců. Pod Šojguovým vedením ruské síly na Ukrajině opakovaně nestíhají včas plnit své vojenské plány," uvedlo ministerstvo ve své zprávě na twitteru.

Související obsah

Problémy s referendy o připojení

Válečná fronta ale není tou jedinou, kde Rusové prohrávají. Problémy mají i s přípravami volebních referend o připojení okupovaných oblastí k Rusku. I když jsou tato referenda připravená, okupační správa se bojí je svolat. Původně plánovaný termín 11. září se tak odsouvá na neurčito, už dříve bylo potvrzeno odsunutí referenda v Doněcké oblasti.

Důvodů je hned několik. Tím hlavním je silná nepopularita ruské správy. "V těch okupovaných oblastech zůstalo více proukrajinských občanů, než by se Rusku líbilo. Nemohou tak ve volbách drtivě zvítězit," myslí si bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

Činnost ruské armády ale není jedinou příčinou odporu Ukrajinců v Chersonské a Záporožské oblasti. "Rusko ukázalo, že nedokáže zajistit obyvatelům ani základní potřeby. Příkladem je výpadek Záporožské jaderné elektrárny, kvůli kterému zůstal jih Ukrajiny bez elektřiny," uvedl Visingr.

Rusko navíc nemůže toto referendum otevřeně zfalšovat. "Nějaká manipulace samozřejmě možná je, ale volby se v současnosti falšují špatně, protože každý může všechno natočit. Rusové se snaží občany přesvědčit, aby pro ně hlasovali, ale moc jim to nejde," domnívá se Visingr.

Dříve či později však Rusko referendum uspořádá. "V Rusku jsou posedlí svým legalismem a chtějí, aby to aspoň trochu vypadalo, že jejich okupace je právní, i když jim to nikdo nebude věřit. Pokud si navíc okupovaná území připojí, budou se moct plně 'bránit', až Ukrajinci zahájí protiofenzivu, a použít své rezervy a v extrémním případě i jaderné zbraně," teoretizuje Visingr.

Související obsah

Útoky partyzánů

Stále větším problémem pro Rusko jsou také ukrajinští partyzáni, kteří fungují na okupovaném území. Původně šlo pouze o průzkumníky, kteří podávali Ukrajině zprávy o postupech Ruska i o skladištích armády. Teď se však jejich role změnila.

Postupně se totiž mění ve skutečnou vojenskou organizaci. "Ukrajinští partyzáni už připomínají odboj jako z druhé světové války. Přecházejí do aktivního boje a řízeni ukrajinskou službou SBU armádu informují o pozicích nepřátel, a někdy na ně dokonce sami útočí," vysvětlil Rožek. Za příklad dává nedávné výbuchy skladišť na Krymu.

Partyzáni jsou dalším důvodem, proč se Rusko stále zdráhá přistoupit k referendu. Představují totiž velké bezpečnostní riziko, jak ostatně ukázaly bombové útoky na regionální politiky dosazené do vedení okupovaných měst. V Melitopolu, kde mají partyzáni velký vliv, by referendum mohlo skončit krvavě.

Odboj může podle Visingra cílit na hlasovací centra. "Partyzáni mohou zaútočit na hlasovací místnosti a na představitele okupace, což pro Rusko nevypadá dobře. Působí potom tak, že si nedokáží zjednat pořádek a že proti nim stojí silný odpor," vysvětlil Visingr.

Související obsah

Kromě partyzánů dělá Rusům vrásky také civilní odboj. Ten postupuje podle doktríny z režie americké armády. Takzvaný Koncept odbojových operací (ROC) udává strategie obrany země, ale také radí civilistům, jak se zapojit do odboje.

Na základě těchto rad, které ukrajinská vláda zveřejnila na začátku války, se v okupovaných oblastech pořádají stávky, bojkotují veřejné akce a připravují Molotovovy koktejly. Smyslem těchto akcí je sabotáž válečné mašinérie, ale také znesnadnění práce ruské administrativě, která se musí potýkat s odporem populace. Součástí je také šíření zpráv, které odporují ruské propagandě.

Na situaci na frontě se můžete podívat zde:

Mapa bojové fronty na Ukrajině 26.8. 2022 | Zdroj: S povolením ISW

​Podívejte se na sobotní reportáž TV Nova o ruském postupu na Ukrajině a problémech v Záporožské jaderné elektrárně:

​

TN.cz

K tématu Zahraničí

Další zprávy k tématu

Související témata

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz

Píše se na Deník.cz