Čínský prezident nařídil armádě, aby se připravila na válku

Čínský prezident Si Ťin-pching | Zdroj: Profimedia

Zdeněk Drgáč

21. 9. 2022, 17:07

Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu nařídil armádě, aby se začala připravovat na ostré válečné operace. V projevu to oznámil jen pár hodin poté, co jeho ruský protějšek Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci kvůli válce na Ukrajině. Moskva už podle jeho slov nevede konflikt jen s Kyjevem, ale celým Západem, který "chce Rusko úplně zničit".

O nárůst napětí a zvětšení hrozby potenciálního světového konfliktu se ve středu nepostaral jen Vladimir Putin. Krátce po vyhlášení částečné mobilizace v Rusku vystoupil s projevem i čínský prezident Si Ťin-pching. Ten nařídil armádě připravit se na "opravdový boj", informovala agentura TASS.

Šéf pekingské komunistické vlády to oznámil na konferenci o národní obraně. "Je potřeba svědomitě shrnout a aplikovat úspěšné zkušenosti z reformního procesu, zvládnout novou situaci, porozumět požadavkům a zaměřit se na přípravu na váleční. Také je nutné mít odvahu zkoumat a inovovat," prohlásil.

Související obsah

01:40

Čínu rozrušila ruská mobilizace. Musíme okamžitě jednat, zní z Pekingu

21. 9. 2022 Zdeněk Drgáč Z. DRGÁČ

Podle Si Ťin-pchinga musí mít Čína ultramoderní armádu, jež je v případě potřeby schopná odrazit jakéhokoliv nepřítele, uvedla RIA Novosti. "Nejdůležitější je bojová připravenost a schopnost vítězit," doplnil.

Čína je v mezinárodních vztazích zdrženlivá a ruskou agresi proti Ukrajině veřejně nepodporuje. Není ale tajemstvím, že ji s Moskvou pojí úzké spojenectví. Vzhledem k tomu, že jde Peking dlouhodobě cestou ekonomického a nikoliv silového upevňování své geopolitické pozice, je ale zapojení do konfliktu nepravděpodobné. Čínské ministerstvo zahraničí navíc vyzvalo Rusko, Ukrajinu i Západ k okamžitým mírovým jednáním.

Související obsah

12:51

Konec lží o speciální operaci. Rusku silně teče do bot, reagují politici

21. 9. 2022 Kateřina Herodesová K. HERODESOVÁ

Co do počtu aktivních vojáků, jichž je přes dva miliony, je Čínská lidová osvobozenecká armáda největší na světě. Spojené státy jich mají o něco víc než milion. Největší vojenskou silou ale zůstává Severoatlantická aliance (NATO) s 3,3 miliony aktivních vojáků.

Čínské investice do armády v posledních letech rostou. Minulý rok se výdaje vyšplhaly na 293 miliard dolarů. Země tím sice získala celosvětově druhou příčku, za prvními USA s 801 miliardami dolarů ale stále zaostává.

Na frontu půjde až 300 tisíc Rusů se základním výcvikem: