Ekonomika

Unie chystá zdanění mimořádných zisků. Výrobci energií protestují

Evropská unie a spolu s ní i Česká republika chce snížit dopady energetické krize zvláštním zdaněním výrobců energií. Přesněji jejich mimořádných zisků, a to 40 až 60 procenty. Kromě výrobců energií se uvažuje i o zdanění třeba bank nebo petrochemických firem.

Daň z neočekávaného zisku, válečná daň nebo v angličtině windfall tax. To je nástroj, jímž chce vláda získat od výrobců energie až 100 miliard korun.

"Bude uzákoněná do konce roku. Díky tomu tam máme více než sto miliard na kompenzace vysokých cen energií pro naše domácnosti a malé a střední podnikatele," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

"Myslím si od samotného začátku, že to je dobrý nápad, a jsem příjemně překvapen, že toto řešení, které v červnu vzbuzovalo tak velký odpor, tak je prostě základem řešení celoevropského," řekl Mojmír Hampl, člen Národní rozpočtové rady.

Konkrétní výši zdanění mimořádných zisků výrobců energií chce vláda určit na svém jednání ve středu 5. října.

Související obsah

Energetikům se nápad nelíbí. "Už by to byla vlastně další daň, protože zároveň Evropská komise doporučila zastropovat výkupní ceny z neplynových elektráren," myslí si Jiří Gavor z Asociace nezávislých dodavatelů energií.

Stejného názoru je i opozice. "Bude to velice komplikované, takže vlastně se vybere, přerozdělí, já se dokonce bojím i nějakého ústavně právního rozměru, tam se chce vlastně zdanit i příjmy za rok 2022, což je vlastně retroaktivita," sdělila šéfka poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová.

U polostátního ČEZu to navíc prý jde i jinak. "Stát si může odčerpat mimořádný zisk ve formě regulérní dividendy, vlastnický podíl je tam 70 procent," doplnil Gavor.

Související obsah

Ve hře není jen sektor energetiky, mluví se také třeba o zdanění bank nebo zisků petrochemických podniků.

"O čem vláda mluví jako o nadměrných ziscích, nelze považovat za nadměrné zisky, ten sektor rostl a potom mu logicky rostly zisky, ale není to nic mimořádného. My si prostě myslíme, že to je nesystémový krok, lepší by bylo zkrátka dát ty peníze do nějakých investic," uvedl Radek Šalša z České bankovní asociace.

Banky přišly samy s řešením, že by podpořily dopravní infrastrukturu nebo bydlení či digitalizaci až 50 miliardami korun. Jenže když se dohodli s předchozím kabinetem na podobné věci a slíbily poslat 7 miliard do Národního rozpočtového fondu, peníze tam za dva roky nedorazily.

drz, TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

TOP 10 ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz