APLIKACE TN.CZ
TN Live
Zahraničí

Útok na přehradu, ofenzíva z Běloruska. Rusové vymýšlí, jak snížit ukrajinský tlak

Útok na přehradu, ofenzíva z Běloruska. Rusové vymýšlí, jak snížit ukrajinský tlak
Antonovský most v Chersonu s přívozem | Zdroj: Profimedia
Roman Dolejský
Roman Dolejský

Ve zprávách se poslední dny začaly objevovat informace o dokončení pontonového mostu přes Dnipro (Dněpr), který stavěli Rusové u Chersonu, o možném zničení Kachovské přehrady o něco výše proti proudu Dnipra a dále o narůstání počtů ruských vojáků elitních jednotek v Bělorusku. Co těmito kroky Rusové sledují?

Podle nejnovějších satelitních snímků se ruským ženistům podařilo dokončit pontonový most přes Dnipro u Chersonu. Informoval o tom portál The Warzone. Pontonový most se nachází přímo u dříve Ukrajinou poškozeného Antonovského mostu, jehož konstrukční prvky částečně využívá.

Až do této chvíle po poškození Antonovského mostu byli Rusové odkázaní na používání přívozu, kterým přesouvali jak vojáky, tak zásoby a vojenskou techniku. Snímek ukazující využívání přívozu v akci, včetně poznámky o tom, že na něj Rusové budou pravděpodobně silně spoléhat i při plánované evakuaci Chersonu, zveřejnilo britské ministerstvo obrany.

Poničené mosty u Chersonu nahradil přívoz | Zdroj: Profimedia

Nynější velitel "speciální operace" na Ukrajině Sergej Surovikin již dříve uvedl, že Rusy čeká "náročné rozhodnutí" ohledně Chersonu. Podle Institutu pro studium války (ISW) to může znamenat stažení ruských sil přes řeku, k čemuž by jim pontonový most mohl dobře posloužit. Už nyní je nařízena evakuace desítek tisíc obyvatel města. Ti mohou skončit na Krymu, nebo dokonce v Rusku, hrozí také, že by muži v aktivním věku mohli být povoláni do ruské armády.

Související obsah

Kachovská přehrada

ISW také poukázal na ruské zprávy, které hovoří o možném ukrajinském útoku na Kachovskou přehradu, která leží asi 50 kilometrů vzdušnou čarou od Chersonu. Pokud by byla přehrada zničená, znamenalo by to nejenom rozsáhlé záplavy, ale cílem by se mohla stát i kachovská hydroelektrárna. Podle ISW se jedná hlavně o vybudování informačního podhoubí pro to, aby Rusové mohli přehradu zničit sami a krýt tak svůj ústup z Chersonu.

"Obávám se, že zničení Kachovské přehrady ze strany ruské armády vůbec není nereálné, koneckonců podobnou akci (nálet bombardérů Tu-95 se střelami s plochou drahou letu) už Rusové předvedli o několik desítek kilometrů více na sever, když zhruba před čtrnácti dny zničili přehradu nad městem Krivoj Rog a kompletně tím město zaplavili, přestože leží desítky kilometrů mimo frontovou linii," okomentoval vojenský publicista Jiří Vojáček.

"Pokud by Rusové zničili přehradu nyní a vyvolali velkou záplavovou vlnu právě v Chersonu, kromě ztížení pohybu ukrajinských jednotek by samozřejmě významně zasáhli také do obranných postavení ruské armády. Pokud ke zničení Kachovky dojde (a je nutné připomenout, že Kachovka je i významný zdroj elektrické energie, na které Rusové v posledních dnech útočí velmi intenzivně), pak se tak stane po skončení evakuace a ve chvíli, kdy se obránci z města stáhnou," dodal Vojáček.

Ani bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity Jakub Drmola nevylučuje ruský útok na přehradu v Nove Kachovce. "Co se týká zničení této hráze, tak by to zahrnovalo větší přípravu a demoliční činnost, asi by nestačil jen útok střelami s plochou dráhou letu. Co by Rusy mohlo od zničení odradit, je, že by tím mohli přijít o potenciální zdroj vody pro Krym. Voda pro Krym je vedena právě z Kachovky. Na druhou stranu, pokud kontrolu nad přehradou převezmou Ukrajinci, tak na Krym tu vodu pouštět tak jako tak nebudou," okomentoval.

Související obsah

Útok z Běloruska

Portál Defence Express vydal ve čtvrtek zprávu, podle níž míří do Běloruska čím dál více příslušníků tamaňské gardové divize, což je elitní motostřelecká jednotka, která však v úvodních fázích války utrpěla velké ztráty. Je tak možné, že se tam připravuje na další nasazení, případně i ve spolupráci s Bělorusy.

"O tom, že by Bělorusko vstoupilo do války nebo se aktivněji zapojilo, se mluví už dlouho. Jsem k tomu ale skeptický. Bělorusko ani Rusko nemají síly na to, aby podnikly takový útok, u kterého by mohly očekávat jakýkoliv jiný efekt, než by bylo vázání ukrajinských sil na severu. Přičemž ty síly už tam jsou vázány tak jako tak, ukrajinská armáda sever neopustila," zhodnotil Drmola.

"Tím, že Bělorusové pořád o možné invazi mluví, dělají to, že vážou ukrajinské síly a nic je to nestojí. Z hlediska terénu, který je v oblasti na hranici Běloruska a Ukrajiny, by byl útok sebevraždou. Terén tvoří lesy, bažiny a řeky, a v době, kdy začíná rasputica, tak by to byla naprostá katastrofa. Silnic je tam málo a většina z nich je podminovaná. Daleko za hranice by se nedostali, než by uvízli někde v bažině," dodal Drmola.

Rasputica označuje období počasí obyčejně na jaře a na podzim, kdy se země a nezpevněné cesty například v důsledku tajícího sněhu či častých dešťů mění v blátivou past, což mnohokrát pomohlo obráncům v různých válkách.

Související obsah

Možnost únorové ofenzívy

Naopak podle Vojáčka je možné, že by se severní fronta později otevřela: "Pokud jsou správné odhady britských zpravodajců, které pravidelně zveřejňuje britské ministerstvo obrany, pak se dá očekávat větší ruská ofenzíva někdy v únoru, kdy bude zřejmě vrcholit současná fáze mobilizace a zároveň budou končit pravidelné zimní odvody. Protože i v první fázi války útočili Rusové z Běloruska, a jejich snahy o vojenskou spolupráci s Běloruskem se ještě prohloubily, dá se předpokládat, že budou z běloruského území útočit i tentokrát."

K zapojení Běloruska do bojů je ale spíše skeptický. Běloruský prezident Lukašenko je totiž podle něj v této chvíli ve velmi nezáviděníhodné pozici, kdy na něj tlačí na jednu stranu jeho vlastní národ, který se do války s Ukrajinci nežene, ale na druhou stranu na něj významně tlačí prezident Putin, aby mu s Ukrajinci pomohl.

"I proto si myslím, že Bělorusové klidně dají Rusům k dispozici svoje vlastní území, stejně jako tomu bylo na začátku války. Spíše mám ale zato, že se Bělorusko do konfliktu přímo nezapojí, že obava před vnitřními problémy, které by navázaly na protirežimní hnutí z doby před dvěma lety, převáží nad obavou z většího bratra," vysvětlil Vojáček.

Související obsah

Převzetí kontroly nad běloruskou armádou

Vojáček zmínil také spekulace o tom, že by se Rusové mohli pokusit převzít kontrolu nad běloruskými jednotkami. Risk by za to asi stál, běloruská armáda má zhruba 60 tisíc vojáků a mohla by poměrně rychle mobilizovat dalších minimálně 150 tisíc.

"A to by pro Rusy byla jistě velká pomoc, zvláště pokud by se znovu pokusili zaútočit ze severu na Kyjev. Myslím, že otázka přímého zapojení Běloruska do konfliktu je jednou z nejdůležitějších, která rozhodne o tom, jak celá válka dopadne. Zároveň se domnívám, že tlak ze strany západního společenství ve spojení s tlakem zevnitř, donutí Lukašenka držet se stranou tak dlouho, jak to jen bude možné," uzavřel Vojáček.

Podívejte se na reportáž TV Nova o připravované evakuaci v Chersonu:

​

TN.cz

K tématu Zahraničí

Další zprávy k tématu

Související témata

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz

Píše se na Deník.cz