APLIKACE TN.CZ
TN Live
Domácí

Ekonomická past, nebo jistota v krizi? Po potravinové soběstačnosti volá mnoho Čechů

Ekonomická past, nebo jistota v krizi? Po potravinové soběstačnosti volá mnoho Čechů
Ilustrační fotografie | Zdroj: TV Nova
Roman Dolejský
Roman Dolejský
ares_core.plugins.article_detail.control.actualized 14:12, 14. 11. 2022

Spolu s rostoucí inflací, válkou na Ukrajině a energetickou krizí se opět ozývají hlasy volající po potravinové soběstačnosti. Jenomže názory odborníků se liší, neshodnou se ani zemědělci.

Česko je v některých nejdůležitějších komoditách soběstačné. Například v obilí, cukru či hovězím mase. Jenže v kritických dobách (a nejenom v nich) sílí hlasy volající po vyšší potravinové soběstačnosti. Před několika lety se skupina poslanců včetně Margity Balaštíkové (ANO) pokoušela prosadit kvóty na české potraviny v českých obchodech, čímž by se soběstačnosti napomohlo.

"Beru to v těch základních potravinách, tedy mléčné a masné výrobky, pekárenské zboží a ovoce a zelenina. Měli bychom být schopní si vypěstovat to, co potřebuje člověk pro zdravou výživu. Aby děti hlavně dobře rostly," prohlásila Balaštíková.

Mezi základní potraviny zahrnuje například z pečiva chleba, rohlíky, veky a housky, z mléčných výrobků sýry, mléko, smetanu, máslo či jogurty. Dále se jedná o maso a vajíčka.

Podle Balaštíkové jsou výhodou u českých potravin rozsáhlé a pravidelné kontroly, byť připouští, že pro některé výrobce mohou být zátěží. Hlavní výhodou soběstačnosti je ale to, že by se v krizi, ať už by se jednalo o ekonomický propad, či živelnou katastrofu a podobně, nemuseli Češi spoléhat na druhé.

ares_core.transform.article.related_content

Země milovníků řízků neprodukuje dost vepřového

Někteří volají po co největší potravinové soběstačnosti, ale s ohledem na zachování kvality a cenové dostupnosti. "Nejen s ohledem na čím dál častější výskyt nepředvídatelných událostí, které narušují dodavatelské řetězce, by Česká republika měla usilovat o co nejvyšší míru potravinové soběstačnosti u všech komodit, jež je v silách českých zemědělců vyprodukovat kvalitně a při zachování cenové dostupnosti. Nepředstavujeme si samozřejmě, že bychom měli zvyšovat potravinovou soběstačnost Česka v produkci kiwi nebo banánů," řekl prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

"Na druhou stranu skutečnost, že v zemi, kde je tradičním jídlem vepřo knedlo zelo nebo řízek s bramborovým salátem, musíme dovážet vepřové, brambory, mouku i zelí, je tristní. U vepřového masa dovážíme již více než 70 procent spotřeby. A vzhledem k tomu, že vláda škrtá na příští rok dotace pro chovatele prasat, bude hůř," dodal Doležal.

ares_core.transform.article.related_content

Potravinová soběstačnost za ČSSR: Vysoké výnosy nesou stinné stránky

Mnozí zastánci potravinové soběstačnosti se odkazují na Československo, kdy hlavně v době normalizace začal vznikat velký tlak na zemědělskou produkci. A skutečně se tehdy dařilo. Jak v práci Transformační procesy v českém zemědělství po roce 1990 srovnávají Ivan Bičík a Vít Jančák, československé zemědělství v roce 1990 dosahovalo hodnot srovnatelných s Rakouskem či NDR, a to například u hektarových výnosů pšenice nebo poměrného počtu chovaného skotu.

Podobně to komentuje Antonín Kabačák v publikaci Odkaz českého zemědělství. "K významným úspěchům socialistického zemědělství zajisté patřilo dosažení soběstačnosti v potravinách a relativní srovnatelnost některých jeho výrobních oborů s vyspělejším západním zemědělstvím. České zemědělství bylo po celou dobu konkurenceschopné, což dokazuje to, že potřeba základních potravin byla kryta převážně domácí produkcí," napsal.

Kabačák ale vyjmenovává i stinné stránky vysoce intenzifikovaného zemědělství: "V důsledku používání těžké techniky a uplatňování chemizace v neúměrném množství se zhoršovaly produkční podmínky v zemědělství. A toto zhoršení následně vedlo ke snižování přirozené úrodnosti půdy, a v některých případech dokonce ke zhoršení zdravotní jakosti zemědělských a potravinářských výrobků. Důvodem neutěšeného stavu bylo zhoršování fyzikálních a chemických vlastností půdy, větrná a vodní eroze a další příčiny. Rovněž se ukázalo, že slučování podniků zemědělské velkovýroby, výstavba velkokapacitních zařízení pro chov hospodářských zvířat a scelování honů přináší více problémů než užitku a jejich zařízení a využívání se stávalo mnohdy problematickým."

Níže si můžete přečíst komentář děkana Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity Josefa Soukupa k potravinové soběstačnosti v ČSSR:

Jaká byla potravinová soběstačnost v bývalé ČSSR
Lze říci, že tehdejší ČSSR byla soběstačná ve všech základních potravinách, jak z toho pohledu, že většina potravinové produkce byla zajišťována z vlastních zdrojů, tak i z toho pohledu, že pro občany byly potraviny dostupné jak fyzicky, tak cenově. Tehdejší soběstačnost je však potřeba hodnotit v tehdejším kontextu. Neexistoval volný trh nejen se západními zeměmi, ani v rámci socialistického bloku a okolní socialistické státy (snad s výjimkou Německé demokratické republiky a Maďarska) nebyly schopny uspokojivě zásobit ani vlastní obyvatelstvo. Potraviny a zemědělské komodity tedy nebylo odkud dovážet, nebo ze západu za co dovážet.  Neexistoval vlastně ani volný vnitrostátní trh, protože celé hospodářství včetně obchodních vztahů byly plánovány a řízeny centrálně. Československo těžilo z relativně dobrých přírodních podmínek pro zemědělskou výrobu a dlouho i z tradice zemědělsko-průmyslového komplexu před kolektivizací – z pohledu infrastruktury i vzdělanosti. K soběstačnosti přispíval i vysoký stupeň samozásobitelství na vesnicích – záhumenky a chovy hospodářských zvířat. V sedmdesátých letech v době tzv. normalizace začal již průmysl silně zaostávat za západem, díky tomu postupně zaostávaly i zemědělské technologie, produktivita a konkurenceschopnost celého odvětví. Díky vysokým dávkám hnojiv se jakž takž dařilo udržovat výnosy obilnin, ale např. brambory, cukrovka, zelenina a ovoce byly výnosově daleko za západními standardy, stejně jako užitkovost hospodářských zvířat. Kvalita zemědělských produktů, posklizňové ošetření a skladování byly na dnešní poměry špatné, což se vertikálně promítalo do i kvality zboží ve zpracovatelském průmyslu a na pultech obchodů. Nabídka a sortiment potravin byly sice lepší než v ostatních socialistických zemích, ale tristní při srovnání s poměry na západ od našich hranic. Hladem tedy nikdo netrpěl, spíše naopak, veřejné stravování také fungovalo, ale výživa větší části obyvatelstva byla založena na levných a nutričně nehodnotných produktech. Kvalitnější či dovozové potravinářské zboží bylo často pouze tzv. „pod pultem“ pro známé řezníků, zelinářů a vedoucích prodejen lahůdek nebo pro společenskou smetánku v prodejnách Tuzexu za tzv. bony, poukazy vyměňované za volně směnitelné měny. Je obtížné porovnávat tehdejší statistiky s dnešními, protože byly nevěrohodné a účelově zkreslované za účelem plnění úkolů tzv. pětiletých plánů.
zdroj: děkan Josef Soukup, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Česká zemědělská univerzita v Praze

ares_core.transform.article.related_content

Je to pitomost, hodnotí ekonomka

Potravinová soběstačnost naráží často u ekonomů. "Je to úplná fikce, pohádka někdy ze středověku. My můžeme milionkrát řešit naši potravinovou soběstačnost ve smyslu, že si budeme pěstovat naši zeleninu nebo obilí, ale potom nám někdo skřípne ropu a plyn a my v tu chvíli nenastartujeme traktory, které to obdělávají. Je to úplná pitomost," zhodnotila ekonomka Markéta Šichtařová.

"Navíc, pokud by došlo k takové apokalypse, že by bylo potřeba vystačit si s potravinami sami, v tu chvíli by nastala situace, kdy by se lokalizovala výroba a prodej tak, že každý by bral to, co je nejblíž. Vůbec by nehrozilo, že by se to přerozdělovalo v rámci republiky. Hrát si na potravinovou soběstačnost je pohádka a technicky toho docílit nejde," doplnila.

Šichtařová zmínila i historickou zkušenost. "Od merkantilismu v 16. století, kdy to zkoušeli zavádět, vždycky se spálili. Tak jako se zkouší socáč pořád dokolečka, tak se také zkouší pohádky o soběstačnosti. A moc to ekonomicky nefunguje," shrnula.

Problémem je také to, že například kvótami v obchodech se potraviny stanou dražšími a doplatí na to spotřebitelé, navíc se budou protěžovat nekvalitní čeští výrobci, míní Šichtařová. "Kvóty nás akorát donutí k tomu, že by zemědělci za šílené peníze produkovali zboží, které nikdy nemůže být tak kvalitní jako zboží z jiných zemí, protože se na to nehodí půda, srážky, svit," vyjmenovala.

Kritika potravinové soběstačnosti přichází i od zemědělců. "Ohánění se potravinovou soběstačností je kromě obrovského populismu i snahou o porušení základního principu, na kterém stojí Evropská unie, totiž principu volného pohybu zboží. A není těžké si odvodit, které tuzemské firmy by místo po těch zahraničních obsadily. Pod clonou konání líbivého dobra pro českého spotřebitele tak jde pouze o snahu obřích potravinářských kolosů o větší podíl na našem trhu," uvedl v roce 2018 bývalý předseda Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) Josef Stehlík.

ares_core.transform.article.related_content

Jak je na tom Česko se soběstačností nyní

Co se české potravinové soběstačnosti týče, data poskytuje ministerstvo zemědělství. Posledním aktuálním souhrnem je Zelená zpráva za rok 2020. V obilovinách je naše soběstačnost 147,7 %, u cukru je to 130,5 %. Horší už je to ale s bramborami, kde je hodnota 72,9 %.

Soběstačnost ve výrobě potravin rostlinného původu (%) | Zdroj: ČSÚ

Procentuální soběstačnost u ovoce včetně bobulovin a vlašských ořechů je 70,6 %. Ale třeba u jablek je to už jenom 51,9 %. U zeleniny je to ještě horší – 37,6 %. U vína je to 30 %. U mléka máme soběstačnost přes 130 procent, ale má to háček. Jak uvedl Jan Štefl z Asociace soukromého zemědělství (ASZ), české mlékárny dokážou zpracovat jen 80 procent.

Soběstačnost ve výrobě potravin živočišného původu (%) | Zdroj: ČSÚ

U masa jsme na tom dobře jen s hovězím a skopovým, což ale nejsou spotřebitelsky nejvyhledávanější druhy. Hovězí je na 121,4 % a skopové na 95,7 %. Podstatně horší je to u drůbeže (72,3 %), ještě více u vepřového (50,8 %). S vejci si vystačíme z 88,8 %.

​Podívejte se na květnovou reportáž TV Nova o snižující se potravinové soběstačnosti v Česku:

TN.cz

K tématu Domácí

Další zprávy k tématu

Související témata

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz

Píše se na Deník.cz