Domácí

Ekonomická past, nebo jistota v krizi? Po potravinové soběstačnosti volá mnoho Čechů

Ekonomická past, nebo jistota v krizi? Po potravinové soběstačnosti volá mnoho Čechů
Ilustrační fotografie | Zdroj: TV Nova

Spolu s rostoucí inflací, válkou na Ukrajině a energetickou krizí se opět ozývají hlasy volající po potravinové soběstačnosti. Jenomže názory odborníků se liší, neshodnou se ani zemědělci.

Česko je v některých nejdůležitějších komoditách soběstačné. Například v obilí, cukru či hovězím mase. Jenže v kritických dobách (a nejenom v nich) sílí hlasy volající po vyšší potravinové soběstačnosti. Před několika lety se skupina poslanců včetně Margity Balaštíkové (ANO) pokoušela prosadit kvóty na české potraviny v českých obchodech, čímž by se soběstačnosti napomohlo.

"Beru to v těch základních potravinách, tedy mléčné a masné výrobky, pekárenské zboží a ovoce a zelenina. Měli bychom být schopní si vypěstovat to, co potřebuje člověk pro zdravou výživu. Aby děti hlavně dobře rostly," prohlásila Balaštíková.

Mezi základní potraviny zahrnuje například z pečiva chleba, rohlíky, veky a housky, z mléčných výrobků sýry, mléko, smetanu, máslo či jogurty. Dále se jedná o maso a vajíčka.

Podle Balaštíkové jsou výhodou u českých potravin rozsáhlé a pravidelné kontroly, byť připouští, že pro některé výrobce mohou být zátěží. Hlavní výhodou soběstačnosti je ale to, že by se v krizi, ať už by se jednalo o ekonomický propad, či živelnou katastrofu a podobně, nemuseli Češi spoléhat na druhé.

Související obsah

Země milovníků řízků neprodukuje dost vepřového

Někteří volají po co největší potravinové soběstačnosti, ale s ohledem na zachování kvality a cenové dostupnosti. "Nejen s ohledem na čím dál častější výskyt nepředvídatelných událostí, které narušují dodavatelské řetězce, by Česká republika měla usilovat o co nejvyšší míru potravinové soběstačnosti u všech komodit, jež je v silách českých zemědělců vyprodukovat kvalitně a při zachování cenové dostupnosti. Nepředstavujeme si samozřejmě, že bychom měli zvyšovat potravinovou soběstačnost Česka v produkci kiwi nebo banánů," řekl prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

"Na druhou stranu skutečnost, že v zemi, kde je tradičním jídlem vepřo knedlo zelo nebo řízek s bramborovým salátem, musíme dovážet vepřové, brambory, mouku i zelí, je tristní. U vepřového masa dovážíme již více než 70 procent spotřeby. A vzhledem k tomu, že vláda škrtá na příští rok dotace pro chovatele prasat, bude hůř," dodal Doležal.

Související obsah

Potravinová soběstačnost za ČSSR: Vysoké výnosy nesou stinné stránky

Mnozí zastánci potravinové soběstačnosti se odkazují na Československo, kdy hlavně v době normalizace začal vznikat velký tlak na zemědělskou produkci. A skutečně se tehdy dařilo. Jak v práci Transformační procesy v českém zemědělství po roce 1990 srovnávají Ivan Bičík a Vít Jančák, československé zemědělství v roce 1990 dosahovalo hodnot srovnatelných s Rakouskem či NDR, a to například u hektarových výnosů pšenice nebo poměrného počtu chovaného skotu.

Podobně to komentuje Antonín Kabačák v publikaci Odkaz českého zemědělství. "K významným úspěchům socialistického zemědělství zajisté patřilo dosažení soběstačnosti v potravinách a relativní srovnatelnost některých jeho výrobních oborů s vyspělejším západním zemědělstvím. České zemědělství bylo po celou dobu konkurenceschopné, což dokazuje to, že potřeba základních potravin byla kryta převážně domácí produkcí," napsal.

Kabačák ale vyjmenovává i stinné stránky vysoce intenzifikovaného zemědělství: "V důsledku používání těžké techniky a uplatňování chemizace v neúměrném množství se zhoršovaly produkční podmínky v zemědělství. A toto zhoršení následně vedlo ke snižování přirozené úrodnosti půdy, a v některých případech dokonce ke zhoršení zdravotní jakosti zemědělských a potravinářských výrobků. Důvodem neutěšeného stavu bylo zhoršování fyzikálních a chemických vlastností půdy, větrná a vodní eroze a další příčiny. Rovněž se ukázalo, že slučování podniků zemědělské velkovýroby, výstavba velkokapacitních zařízení pro chov hospodářských zvířat a scelování honů přináší více problémů než užitku a jejich zařízení a využívání se stávalo mnohdy problematickým."

Níže si můžete přečíst komentář děkana Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity Josefa Soukupa k potravinové soběstačnosti v ČSSR:

Jaká byla potravinová soběstačnost v bývalé ČSSR

Lze říci, že tehdejší ČSSR byla soběstačná ve všech základních potravinách, jak z toho pohledu, že většina potravinové produkce byla zajišťována z vlastních zdrojů, tak i z toho pohledu, že pro občany byly potraviny dostupné jak fyzicky, tak cenově. Tehdejší soběstačnost je však potřeba hodnotit v tehdejším kontextu. Neexistoval volný trh nejen se západními zeměmi, ani v rámci socialistického bloku a okolní socialistické státy (snad s výjimkou Německé demokratické republiky a Maďarska) nebyly schopny uspokojivě zásobit ani vlastní obyvatelstvo. Potraviny a zemědělské komodity tedy nebylo odkud dovážet, nebo ze západu za co dovážet.  Neexistoval vlastně ani volný vnitrostátní trh, protože celé hospodářství včetně obchodních vztahů byly plánovány a řízeny centrálně. Československo těžilo z relativně dobrých přírodních podmínek pro zemědělskou výrobu a dlouho i z tradice zemědělsko-průmyslového komplexu před kolektivizací – z pohledu infrastruktury i vzdělanosti. K soběstačnosti přispíval i vysoký stupeň samozásobitelství na vesnicích – záhumenky a chovy hospodářských zvířat. V sedmdesátých letech v době tzv. normalizace začal již průmysl silně zaostávat za západem, díky tomu postupně zaostávaly i zemědělské technologie, produktivita a konkurenceschopnost celého odvětví. Díky vysokým dávkám hnojiv se jakž takž dařilo udržovat výnosy obilnin, ale např. brambory, cukrovka, zelenina a ovoce byly výnosově daleko za západními standardy, stejně jako užitkovost hospodářských zvířat. Kvalita zemědělských produktů, posklizňové ošetření a skladování byly na dnešní poměry špatné, což se vertikálně promítalo do i kvality zboží ve zpracovatelském průmyslu a na pultech obchodů. Nabídka a sortiment potravin byly sice lepší než v ostatních socialistických zemích, ale tristní při srovnání s poměry na západ od našich hranic. Hladem tedy nikdo netrpěl, spíše naopak, veřejné stravování také fungovalo, ale výživa větší části obyvatelstva byla založena na levných a nutričně nehodnotných produktech. Kvalitnější či dovozové potravinářské zboží bylo často pouze tzv. „pod pultem“ pro známé řezníků, zelinářů a vedoucích prodejen lahůdek nebo pro společenskou smetánku v prodejnách Tuzexu za tzv. bony, poukazy vyměňované za volně směnitelné měny. Je obtížné porovnávat tehdejší statistiky s dnešními, protože byly nevěrohodné a účelově zkreslované za účelem plnění úkolů tzv. pětiletých plánů.
zdroj: děkan Josef Soukup, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Česká zemědělská univerzita v Praze

Související obsah

Je to pitomost, hodnotí ekonomka

Potravinová soběstačnost naráží často u ekonomů. "Je to úplná fikce, pohádka někdy ze středověku. My můžeme milionkrát řešit naši potravinovou soběstačnost ve smyslu, že si budeme pěstovat naši zeleninu nebo obilí, ale potom nám někdo skřípne ropu a plyn a my v tu chvíli nenastartujeme traktory, které to obdělávají. Je to úplná pitomost," zhodnotila ekonomka Markéta Šichtařová.

"Navíc, pokud by došlo k takové apokalypse, že by bylo potřeba vystačit si s potravinami sami, v tu chvíli by nastala situace, kdy by se lokalizovala výroba a prodej tak, že každý by bral to, co je nejblíž. Vůbec by nehrozilo, že by se to přerozdělovalo v rámci republiky. Hrát si na potravinovou soběstačnost je pohádka a technicky toho docílit nejde," doplnila.

Šichtařová zmínila i historickou zkušenost. "Od merkantilismu v 16. století, kdy to zkoušeli zavádět, vždycky se spálili. Tak jako se zkouší socáč pořád dokolečka, tak se také zkouší pohádky o soběstačnosti. A moc to ekonomicky nefunguje," shrnula.

Problémem je také to, že například kvótami v obchodech se potraviny stanou dražšími a doplatí na to spotřebitelé, navíc se budou protěžovat nekvalitní čeští výrobci, míní Šichtařová. "Kvóty nás akorát donutí k tomu, že by zemědělci za šílené peníze produkovali zboží, které nikdy nemůže být tak kvalitní jako zboží z jiných zemí, protože se na to nehodí půda, srážky, svit," vyjmenovala.

Kritika potravinové soběstačnosti přichází i od zemědělců. "Ohánění se potravinovou soběstačností je kromě obrovského populismu i snahou o porušení základního principu, na kterém stojí Evropská unie, totiž principu volného pohybu zboží. A není těžké si odvodit, které tuzemské firmy by místo po těch zahraničních obsadily. Pod clonou konání líbivého dobra pro českého spotřebitele tak jde pouze o snahu obřích potravinářských kolosů o větší podíl na našem trhu," uvedl v roce 2018 bývalý předseda Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) Josef Stehlík.

Související obsah

Jak je na tom Česko se soběstačností nyní

Co se české potravinové soběstačnosti týče, data poskytuje ministerstvo zemědělství. Posledním aktuálním souhrnem je Zelená zpráva za rok 2020. V obilovinách je naše soběstačnost 147,7 %, u cukru je to 130,5 %. Horší už je to ale s bramborami, kde je hodnota 72,9 %.

Soběstačnost ve výrobě potravin rostlinného původu (%) | Zdroj: ČSÚ

Procentuální soběstačnost u ovoce včetně bobulovin a vlašských ořechů je 70,6 %. Ale třeba u jablek je to už jenom 51,9 %. U zeleniny je to ještě horší – 37,6 %. U vína je to 30 %. U mléka máme soběstačnost přes 130 procent, ale má to háček. Jak uvedl Jan Štefl z Asociace soukromého zemědělství (ASZ), české mlékárny dokážou zpracovat jen 80 procent.

Soběstačnost ve výrobě potravin živočišného původu (%) | Zdroj: ČSÚ

U masa jsme na tom dobře jen s hovězím a skopovým, což ale nejsou spotřebitelsky nejvyhledávanější druhy. Hovězí je na 121,4 % a skopové na 95,7 %. Podstatně horší je to u drůbeže (72,3 %), ještě více u vepřového (50,8 %). S vejci si vystačíme z 88,8 %.

​Podívejte se na květnovou reportáž TV Nova o snižující se potravinové soběstačnosti v Česku:

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

TOP 10 ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz