Hlavy Visegrádu se sešly v Praze. Mají spory, spolupráce ale má smysl, říká politolog

Redakce TN.cz

22. 11. 2023, 15:59

Hlavy zemí visegrádské čtyřky se sešly v pondělí v Praze. Tématem jednání byly projekty visegrádského fondu. Setkání pro TN Live okomentoval politolog Vladimír Hanáček.

"Setkání hlav státu Visegrádské skupiny je vlastně taková formální, trochu možná zdvořilostní záležitost, kdy symbolicky ukazují, že visegrádská spolupráce existuje a pokračuje," uvedl Hanáček.

Podle něj je důležitá spolupráce vlád zemí skupiny, nebo minimálně vzájemná komunikace a snaha sladit stanoviska: "Ať se to týká postoje k Ukrajině, ať se to týká postoje k dění na Blízkém východě, ať se to týká samozřejmě některých ekonomických otázek a samozřejmě výzev, kterým čelí celá Evropa, tedy energetická krize a budoucnost zelené energetiky a ekonomiky".

Setkání také dává podle Hanáčka možnost prezidentům sdělit stanoviska k těmto tématům. "Mohou se i snažit hledat společné cesty v té rovině, kdy se vlády vzájemně neshodují, nebo kde ta vzájemná spolupráce nebo shoda v poslední době nebyla příliš velká."

Ve visegrádské čtyřce jsou ale i určitá sporná témata. Zatímco Polsko i Česko patří od počátku války na Ukrajině mezi hlavní zastánce v pomoci Kyjevu, tak třeba Maďarsko odmítlo, aby přes jeho území směřovaly zbraně na pomoc napadené zemi.

"Tento rozpor je asi úplně nejdůležitější a tam bych řekl, že tam visegrádská spolupráce asi nejvíce uvázla na mrtvém bodě. Nejenom za posledního půl roku, ale už delší dobou v souvislosti s tématem vztahu k Rusku a ruských zájmů ve střední Evropě, třeba co se týče jaderné energetiky a tak dále. Postoj Polska a Maďarska zejména byly vzájemně naprosto nekompatibilní už řadu let zpátky," okomentoval Hanáček.

Související obsah

04:38

Podpora Ukrajiny je přirozeným lidským krokem, řekl Pavel prezidentům V4

22. 11. 2023 Jiří Kordík J. KORDÍK

​Naopak v jiných tématech mají státy k sobě blízko. "Týká se to třeba určité rezervovanosti vůči právě zelené politice Evropské unie. Polsko si dojednalo výjimku z dekarbonizačních opatření, která se týkají ukončení těžby uhlí, respektive odkladu až na rok 2049. Tam pozice Polska a Maďarska, ale v určité míře i České republiky a Slovenska, byla podobná. A samozřejmě otázek týkajících se třeba energetiky a dalších oblastí ekonomiky vzájemného obchodu může být více," srovnal Hanáček.

Podle Hanáčka má spolupráce v rámci skupiny smysl: "Ta spolupráce se nezrodila jenom na bázi nějakých dílčích parciálních zájmů, třeba před 30 lety s ekonomickou transformací, respektive integrací těchto států do euroatlantických struktur, ale je to prostě určitý projekt, který má regionální význam a který je spjat i s geopolitickými zájmy těchto států nebo tohoto regionu. Určitě by měl pokračovat a představitelé vlád a samozřejmě i hlavy států všech čtyř zemí by se měly nějakým způsobem snažit sladit ty pozice tak, aby nacházely společné zájmy."

Bezprostřední očekávání je ovšem podle Hanáčka takové, že vzhledem k postoji maďarské i nové slovenské vlády pod vedením Roberta Fica bude trochu odchylné v některých důležitých geopolitických otázkách oproti postoji Polska a Česka.