Viceprezidentka Spojených států Kamala Harrisová by jako prezidentka vyjednávala s ruským protějškem Vladimirem Putinem pouze za předpokladu, že by se jednání účastnila také Ukrajina. Plány na ukončení války jejího protikandidáta Donalda Trumpa by podle ní znamenaly kapitulaci.
V pondělním rozhovoru vysílaném na kanále CBS vytyčila demokratická kandidátka na prezidentku Spojených států mezinárodní hřiště, na kterém má v plánu se pohybovat. Pokud by se úřadu ujala, s ruským prezidentem by jednala, jen pokud by u stolu byli i ukrajinští zástupci.
"Ne bilaterálně bez Ukrajiny, ne. Ukrajina musí mít možnost rozhodovat o své budoucnosti," odpovídala na otázku k setkání s Putinem. Méně rozhodná už ale byla v odpovědi, zda by podpořila snahu Ukrajiny o připojení k Severoatlantické alianci.
Kriticky se ale opřela do svého republikánského protikandidáta Trumpa. Ten opakovaně říká, že by válku v krátkém čase ukončil. Jak ale píše Politico, jeho vyjádření nasvědčují, že by jím dosažená dohoda nebyla pro Ukrajinu příliš pozitivní.
"Kdyby byl Donald Trump prezidentem, Putin by právě teď seděl v Kyjevě. Mluví o tom, že to může ukončit hned první den. Víte, o čem to je? Je to o kapitulaci," řekla Harrisová.
Američané si budou svého prezidenta volit 5. listopadu. Jestli v Bílém domě usedne Harrisová, nebo Trump, pravděpodobně ovlivní mezinárodní politiku napříč regiony. Volby proto ostře sledují zejména státníci, kteří jsou na vztahu s USA závislí.
Vítězství Kamaly Harrisové by podle politologa Petra Sokola znamenalo, že by politika USA vůči Ukrajině pokračovala de facto stejným směrem. "Musíme si samozřejmě říct, že v Demokratické straně, kterou Harrisová reprezentuje, je také křídlo, které by chtělo tu masivní podporu Spojených států vůči Ukrajině minimálně omezit nebo ji spojit s nějakými podmínkami. Ale Harrisová v tomhle asi úplně neustoupí a bude se snažit v té politice nadále pokračovat. To znamená v zásadě pokračovat v tom, co dělal prezident Biden, je ostatně jeho viceprezidentkou," shrnul Sokol.
Pokud by zvítězil Donald Trump, je podle Sokola situace více nepředvídatelná. Už když úřadoval v Oválné pracovně poprvé, tak se ukázalo, že jeho politika stran některých konfliktů byla ještě tvrdší než u jeho předchůdců, byť před volbami mluvil jinak.
"Existuje samozřejmě otázka, jestli Trump potom, co mu z jeho pohledu byly ukradeny volby, a teď přijde do Bílého domu případně znovu, se nebude chovat nějak jinak než předtím. Já si spíš myslím, že ne, že možná to bude zase v té rétorické rovině víc dryáčnické, ale na druhou stranu v té samotné politice ta změna nastat nemůže. Co se týče výroku Donalda Trumpa, že ukončí válku za 24 hodin, tak podle mě není jisté, jestli by to udělal tlakem na Ukrajinu. Já si myslím, že by to mohl udělat tlakem na Rusko," zhodnotil Sokol. Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz