Řada zdravotních sester má vysokoškolské vzdělání, ale přesto nemohou vykonávat činnosti, které by zvládly. K rozšíření pravomocí se vyjádřilo ministerstvo zdravotnictví i lékaři. V pořadu Do hloubky na TN Live k tématu promluvil lékař Cyril Mucha.
Zdravotní sestry lze rozdělit do dvou kategorií. První z nich jsou všeobecné sestry, které mají vysokoškolské vzdělání. "Má maturitu a potom buď diplomovaného specialistu, bakaláře, anebo dokonce magistra," vysvětluje Mucha. Dále jsou praktické sestry. "Dneska se říká zdravotnický asistent, ta má středoškolské vzdělání," doplňuje.
Problém vidí lékař už v tom, že po odmaturování, kdy je ženám kolem 20 let, by měly pokračovat ve vysokoškolském vzdělávání. V tu chvíli nastává rozkol mezi vzděláním a založením rodiny. Doplnit si vzdělání podle Muchy v takovém případě není snadné.
"V 80 procentech případů jí vzdělání nedá jinou práci, protože je potřeba vykonat zdravotní sestrou na oddělení nebo v ordinaci. Je jedno, jaké má vzdělání, protože jsou tam jedna nebo dvě sestry a penzum práce se stejně musí udělat," upozorňuje odborník.
Motivace k doplnění vzdělání podle Muchy nemají ani 50leté či starší sestry. "Se vzděláváním sester jsme to trošičku přehnali. Čtyřleté vzdělání bylo víceméně pro většinu sester dostatečné. Plus specializační kurz, pokud se něčemu věnuje," podělil se zdravotník.
Podle Muchy by měla mít vyšší vzdělání pouze menší část sester, jež vykonávají potřebné úkony. "Dobře vzdělaná zdravotní sestra s maturitou nebo se středním vzděláním může dělat velmi odbornou práci," míní.
Mnohem důležitější kritéria než vzdělání, která by se měla i náležitě finančně ohodnotit, vidí Mucha jinde. "Podle práce, kompetence, složitosti, odpovědnosti, přátelskosti k pacientům a podobně," uzavírá. Celý díl pořadu si můžete přehrát pod titulkem článku.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz