Na Slovensku už budou muset všechny podniky a obchody přijímat kromě hotovosti také elektronické platby. Všude tak bude možné zaplatit kartou, QR kódem nebo on-line bankovním převodem. Tuto povinnost pro obchodníky a podnikatele by měl na Slovensku zákon o evidenci tržeb zavést od března.
Třeba ve Vysokých Tatrách mají někteří klienti doteď smůlu. Karty nebere například kadeřnice Andrea Mišenčiková z Popradu. "Když přijde zákaznice, která chce platit kartou, tak jí bohužel řeknu, že může jen hotově. Tady je blízko bankomat, takže si může peníze vybrat," říká kadeřnice. Od března bude muset i ona platby kartou brát.
"Cílem je podpořit digitalizaci plateb, která představuje nástroj boje proti tzv. 'bezbločkovému' hospodářství," uvádí slovenské ministerstvo financí. Ve všech obchodech, restauracích a provozovnách služeb budou muset přijímat elektronické platby.
Platba přes terminál, pomocí QR kódu, nebo on-line bankovní převod. Jakou metodou prodávající umožní zákazníkům zaplatit, už záleží na něm.
"Za nesplnění této nové povinnosti se navrhuje uložit pokuta ve výši od 500 do 15 000 eur (tedy zhruba 12 300 Kč až téměř 370 000 Kč, pozn. red.)," říká slovenské ministerstvo financí. Podle ekonomů se může tahle změna promítnout do cen. Náklady obchodníků by ale neměly být vysoké.
"Nejvyšší náklady jsou spojené s tou samotnou realizací, implementací. Vedle toho bude samozřejmě pro ty provozy potřeba zajistit vlastní infrastrukturu, ať už se jedná o terminál, nebo účet pro QR platby," říká ekonom Pavel Peterka.
"Pronájem samotného terminálu stojí v řádech nižších stovek na měsíc. K tomu se připočítává procento z transakcí, přibližně jeden a půl až dvě procenta z transakce, což je poplatek za zpracování," vysvětluje mluvčí společnosti Global Payments Ondřej Holoubek.
Podle odborníků může ale možnost bezhotovostního placení přilákat více zákazníků, a zvýšit tak tržby. "Vidíme, že digitální platby, zejména v restauracích znamenají vyšší tržby, lidi jsou ochotni více utrácet, i v obchodech," říká například Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Povinnost přijímat bezkontaktní platby mají i obchodníci například ve Francii, Itálii, Španělsku nebo Německu. Naopak například ve Švédsku, Nizozemsku nebo Irsku mohou odmítnout platbu v hotovosti.
V Česku takový zákon neexistuje, a tak část obchodníků stále vyžaduje platbu v hotovosti. Většina lidí by ale povinné přijímání karet, stejně jako hotovosti, uvítala, a to zejména kvůli pohodlí. O tom, že by se z elektronické platby stala pro obchodníky povinnost, ale čeští politici zatím neuvažují. Někde lze bezhotovostně zaplatit jen od konkrétní částky, například 50 korun, jak se přesvědčila i reportérka TV Nova.
Hotovost v peněžence se v Česku stává čím dál vzácnější, když ale lidé narazí na místo, kde ji vyžadují, problém je na světě.
"U sebe hotovost nenosím," říká jeden z dotazovaných.
"Nemám chuť pořád vybírat drobný peníze a tak dále, takže karta, je to jednodušší," myslí si další. Po zrušení EET přibylo plateb hotovostí hlavně ve stravovacích provozech. Podle některých restauratérů ale nepřijímání platebních karet nahrává šedé ekonomice.
"Já jsem zrovna teď na Šumavě a vidím ty zklamané tváře, dětské tváře, když tatínek bohužel nemá u sebe ruličku s pětitisícovkou, protože s tisícovkou si už nevystačí a bankomaty tady v lese zrovna nejsou," říká Luboš Kastner z Asociace malých a střední podniků a živnostníků ČR.
"V České republice jsou obchodníci ze zákona povinni přijímat hotovost, bezhotovostní platby jsou na uvážení obchodníka," objasňuje mluvčí České národní banky (ČNB) Jakub Holas. Hotovost je prý pro obchodníky výhodnější, protože netratí na poplatcích pro zprostředkovatele.
"Ten argument je i falešný, protože ty poplatky jsou do jednoho procenta, a pak by ten dotyčný podnikatel se měl zamyslet, zda vůbec chce podnikat," říká ale Kastner.
"Ty dvě tři procenta z každé platby bych klidně platil, jenom za to pohodlí placení," říká navíc mladší muž, jeden z dotazovaných.
Bez poplatků je ale okamžitá platba – placení QR kódem. "Oproti platebním kartám je výhoda, že mají nižší náklady a nemusí si pořizovat terminál," podotýká Holas.
"Lidé chtějí platit čím dál více digitálně, tak si myslím, že by se nad tím někdo měl zamyslet a nehájit výhody pro jednu stranu," všímá si Kastner.
"Měli bychom to nechat na svobodné volbě obchodníka. Já tam, kde karty neberou, zkrátka nejdu. Což je nejlepší cesta ze strany spotřebitelů, jak tlačit na podnikatele a živnostníky, aby karty přijímali," má jasno místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS).
"Já bych žádné další restrikce, příkazy, jak kdo má platit, nedělal," říká pražský zastupitel Jiří Pospíšil (TOP 09). S tím souhlasí i Josef Bernard z hnutí STAN, hnutí ANO se k povinnému přijímání karet nevyjádřilo.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz