Dohoda dobrá pro všechny, tak americký prezident Donald Trump označil obchodní dohodu s Evropskou unií, která ustanovuje 15% cla. Jak z jednání vyšla Evropská unie? To v rozhovoru s moderátorem Davidem Chmátalem probral v pořadu Do hloubky datový analytik Petr Bartoň.
Dohodnutá 15% cla znamenají zvýšení nynější sazby asi o polovinu, řekl Bartoň. Dohodu se podařilo sjednat na nejnižší možné sazbě, na kterou byl Trump ochoten přistoupit.
"Celkově je to určitě výhra pro Spojené státy, protože sice se to formálně jmenuje dohoda, ale vlastně Evropská unie z toho jakoby nic nemá, nemá žádné zlepšení obchodního vztahu. Je to taková dohoda, jako když se Sovětský svaz s Československem dohodly na tom, že dojde k invazi vojsk Varšavské smlouvy. To znamená, že je to velice jednostranné," zhodnotil Bartoň.
Úspěch se pro Evropu dá najít podle Bartoně jenom v tom, že cla nejsou na 30, nebo dokonce 50 %, jak Trump hrozil. "Musíme uvážit, nakolik bylo realistické, že bychom vyfasovali těch 30 nebo 50 %. Čili jestli to byla vyloženě jenom vyjednávací taktika, a na druhou stranu taky to mohla být pomoc Evropské unii, aby si nějak zachovala tvář. Těch 30 % posloužilo nejenom Donaldu Trumpovi, aby udělal ramena při vyjednávání, ale i Evropské unii, aby to potom prodala doma svým členským zemím," řekl Bartoň.
Hrozba zavedení cel ve výši 30 % podle Bartoně znamená, že Evropská unie se může pyšnit tím, že jí předešla. "Nebýt tady té vlaštovky nebo toho vypuštěného holuba ve formě 30 %, pak by skutečně byla otázka, co se vlastně vyjednalo, když všechno zůstalo buďto při starém, anebo je na tom hůř," vysvětlil.
Jak ale datový analytik upozornil, už samotná premisa jednání, tedy že mají Spojené státy vůči Evropě deficit obchodu, neodpovídá realitě. "Donald Trump počítá jenom zhruba tu polovinu toho obchodu, která je pro Ameriku, řekněme, více deficitní, protože počítá jenom obchod s fyzickými věcmi. To znamená, když bychom prodávali tady skleničku a vodu, to jsou ty fyzické věci, ale někdo nám třeba nalil tu skleničku a ta cena práce za nalití té skleničky, to už je služba. A to on do toho nepočítá," objasnil Bartoň.
Dodal také, že obchodní deficit není sám o sobě problém, což je věc, kterou se učí studenti už v prvním ročníku ekonomie. "Na obchodním schodku není nic špatného. Naopak znamená to, že jste tak dobří, že si dokážete koupit ze světa více, než kolik si jakoby vyděláte. A to není zadlužování. Prostě svět vám je ochoten dodat více než vy jemu, to znamená, že vy více spotřebováváte, a to je pro tu zemi a zejména pro spotřebitele velice dobrá věc," řekl Bartoň.
Zavedením cel tak budou podle Bartoně ve finále nejvíce trpět Spojené státy, protože Američanům podraží zboží. Dokonce je podle Bartoně možné, že by se v Evropě mohla snížit inflace. Zboží, které se kvůli clům nedostane do Spojených států, se budou výrobci snažit udat jinde, a tedy i v Evropě. A to může tlačit na snížení cen nebo na zpomalení zdražování.
Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku. K dispozici jsou české titulky generované pomocí umělé inteligence.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz