Žraloci a další paryby se ve velkém přesouvají z hlubin k pobřeží – a vědci už vědí proč. Kombinace znečištění, klimatických změn a prudkého úbytku kyslíku ve vodě je doslova vyhání z jejich přirozeného prostředí. Situace je kritická zejména v Marmarském moři, kde hlubinné oblasti zcela ztratily kyslík. Podle odborníků může mít tento jev katastrofální dopad nejen na mořský život, ale i na pobřežní komunity.
Z hlubin Marmarského moře u břehů Turecka, kde dříve žili v relativním klidu, se dnes žraloci a další paryby stěhují do mělčích, pobřežních oblastí. Důvodem je prudký pokles kyslíku ve vodě. V některých částech moře už dokonce kyslík zcela zmizel.
"Kombinované účinky znečištění a klimatické změny způsobily prudký pokles hladiny kyslíku, zejména v hlubších vodách Marmarského moře," uvedl mořský biolog Hakan Kabasakal, poradce Světového fondu na ochranu přírody (WWF) v Turecku. Citoval ho web The Cool Down.
Podle Kabasakala je situace v nejhlubších částech východního Marmarského moře natolik vážná, že "v hloubkách přesahujících 200 metrů už hladina kyslíku klesla na nulu". Vody se tak pro většinu mořských živočichů stávají neobyvatelnými. Paryby, které mají rychlý metabolismus, potřebují alespoň 4,5 miligramu kyslíku na litr mořské vody. "Dnes v mnoha oblastech Marmary klesla hladina pod 2 miligramy na litr," dodal odborník.
Žraloci se tak stahují k pobřeží, ale ani tam je nečeká lepší osud. "Kvůli neustálému úbytku kyslíku se nemohou vrátit do hlubších vod, ale v novém prostředí na pobřeží také nepřežijí – kvůli intenzivnímu rybolovu," vysvětlil Kabasakal.
Dobrou zprávou je, že migrující žraloci nejsou pro lidi nebezpeční. "Druhy, které dnes vídáme u pobřeží, jsou převážně malí a plaší žraloci rodu Mustelus, kteří jen zřídka přesahují dva metry. Druhy jako žralok bílý opustily Marmarské moře už před 40 lety," uklidňuje Kabasakal. Ten zároveň pracuje na studii historických útoků žraloků ve Středomoří. "Chceme ukázat, že útoků v Turecku je daleko méně, než si lidé myslí, a narušit mýty, které vytvářejí filmy a média," řekl.
Jak píše deník Türkiye Today, úbytek kyslíku má ale mnohem širší dopady. Jedná se o globální problém, který nesouvisí jen se žraloky. Nízká hladina kyslíku vytváří takzvané "mrtvé zóny", v nichž většina mořských živočichů nepřežije. To ohrožuje rybářství i potravinové zdroje pro pobřežní obce.
WWF v Turecku se nyní snaží problém řešit mimo jiné pomocí mobilní aplikace Gözüm Doğada (Mé oko v přírodě), která umožňuje obyvatelům Turecka nahlásit výskyt mořských živočichů v pobřežních oblastech.
Turisté na pláži zachraňovali třímetrového žraloka. Uvíznul na mělčině (5/2025):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz