Americký prezident Donald Trump na své sociální síti napsal, že prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj může válku ukončit téměř okamžitě, pokud bude chtít. Tvrdý výrok předchází pondělní schůzce mezi Trumpem, Zelenským a evropskými lídry v Bílém domě. Co od setkání lze očekávat a jaké má Zelenskyj v tuto chvíli vlastně možnosti? O tom si na TN Live povídala moderátorka Barbora Šimková s politologem Petrem Sokolem.
Sokol považuje za velký úspěch, že jednání o ukončení válečného konfliktu na Ukrajině mezi ukrajinským, americkým a ruským prezidentem vůbec začala. „Z mého pohledu je to maximum, čeho se na Aljašce dalo dosáhnout,“ podotýká na úvod.
„Zelenskyj je před pondělní schůzkou trošku v nevýhodě kvůli tomu, že se nezúčastnil pátečního úvodního setkání mezi Trumpem a Putinem. Na druhou stranu si ale ukrajinský prezident v posledních dnech znovu potvrdil velkou podporu Evropy. A skutečnost, že na summit jede společně s italskou premiérkou Meloniovou, německým kancléřem Merzem a dalšími významnými západními politiky, ukazuje, že Ukrajina v tom jednání není sama. Zelenskyj tam rozhodně nejede s prázdnýma rukama,“ vysvětluje politolog.
Podle názoru Sokola není pravděpodobný scénář, že by Trump vyvíjel na Zelenského nějaký velký nátlak, pomocí něhož by ho chtěl přinutit k přijetí řešení, se kterým by výrazně nesouhlasil.
„Pokud chce Trump dojít k míru, potřebuje, aby s tím souhlasily obě strany. Jak Rusko, tak Ukrajina budou muset slevit ze svých maximalistických požadavků. A nejdůležitější bude, aby ten balíček opatření byl přijatelný pro Ukrajinu. Protože kdybychom si představili, že Ukrajinu donutí k mírovému řešení, které bude pro Zelenského úplně nepřijatelné a může následně vést k nějaké vnitřní krizi, Rusové to mohou využít v dalším postupu, protože Ukrajina se bude zabývat sama sebou,“ upozorňuje Sokol.
Politolog si dovede představit variantu, že Ukrajina teď překousne fakt, že Rusové kontrolují část jejího území, které se ale v nejbližší příležitosti pokusí získat nazpět. „Zelenského pozice ale není tak jako tak výhodná. Pokud by přistoupil na návrh, že si Rusko nechá okupovaná území výměnou za mír, posílil by tím na jednu stranu svou pozici. Na druhou stranu by ale s takovým řešením určitě nesouhlasili lidé, pocházející z okupovaných území, jejichž blízcí padli v obranné válce,“ konstatuje.
„A v tuto chvíli nemůžeme vědět, která z těch skupin je aktuálně početnější. Zároveň si ale musíme realisticky uvědomit, že teď prostě neexistuje síla, která by Rusko zatlačila zpátky na původní hranici,“ uzavírá Sokol.
Na rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz