Potraviny obsahující velké množství probiotik jsou klíčové pro obranyschopnost vašeho těla. Současnost přitom probiotikům nepřeje, a měli byste je tedy pro své zdraví doplňovat aktivně.
Probiotika jsou zejména součástí střevní mikroflóry, a to u každého z vás. Jsou to mikroorganismy, primárně bakterie, které ve vhodném množství přispívají k vašemu zdraví, upozorňují na webu Světová zdravotnická organizace (WHO) i Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO).
Střevní mikroflóra jsou živé mikroorganismy, které žijí v trávicí soustavě člověka i jiných živočichů.
Ve vhodných podmínkách vytvářejí látky, které jsou pro vás prospěšné. Těmto jejich produktům se říká postbiotika.
Probiotika a jejich produkty pomáhají vašemu imunitnímu systému bojovat s nemocemi. Podporují totiž zdraví vašich střev, a chrání je tak před škodlivými bakteriemi, kvasinkami, houbami i viry, vysvětluje například web Lékárna.cz.
Pomáhají také při trávení a zpracování potravy, zneškodňují patogenní bakterie a jsou užitečná při srážení krve, a to díky produkcí vitamínu K, informuje web sítě lékáren BENU.
Probiotikům pomáhá prostředí, kde mohou růst (kvasit) a množit se. Takovým prostředím může být při vhodné stravě vaše trávicí soustava, ale také například „zelák“ čili hrnec pro nakládání zelí.
Nedostatek probiotik, potažmo jejich produktů, se projeví zejména zažívacími problémy, jako je průjem, zácpa, plynatost, pálení žáhy nebo pocit plnosti.
Zjednodušeně řečeno, probiotika jsou různé prospěšné mikroorganismy, zejména bakterie. Prebiotika jsou jejich „potrava“, bez které se jim nedaří a tolik se nemnoží. Typickým prebiotikem jsou některé druhy vlákniny. Probiotika se zkrátka „živí“ prebiotiky a produkují pro vaše tělo užitečné produkty, takzvaná postbiotika.
Synbiotika slučují probiotika a prebiotika. Jsou to zpravidla potravinové doplňky.
Probiotika jsou v mléčných výrobcích či ve fermentované zelenině včetně kysaného zelí. Probiotika obsahuje ale i kombucha nebo jablečný ocet, vysvětluje například web zdravotnického zařízení SPEA Olomouc.
Některé mléčné výrobky na obsah probiotik přímo lákají. Najdete je ale běžně také v každém acidofilním mléce, kysaném podmáslí, kefíru nebo plnotučném bílém jogurtu. Jen musejí být skladovány v dostatečném chladu.
Některé z výše uvedených potravin obsahují ve velkém množství už přímo produkty („výrobky“) probiotik, tedy postbiotika. Ta se mohou tvořit až ve střevech, ale také přímo v „zeláku“ či jogurtu, jak se píše výše.
Tento druh vlákniny, případně nestravitelných sacharidů (nebo obojího), se nachází v mnoha druzích obilovin, luštěnin, zeleniny či ovoce. Typickými zdroji v českých končinách jsou celozrnné obiloviny, zmíněné luštěniny, ale také ovesné vločky, otruby, česnek, cibule, pórek, topinambur, rajčata, jablka či chřest.
Kvalitním zdrojem je také psyllium (ve vodě či ve střevech bobtnající obaly semen jitrocele indického), informuje například web Botanic. Psyllium si můžete v Česku už poměrně běžně koupit a obsahuje ho i některé běžně dostupné pečivo.
Probiotika v pestré vhodné stravě bývají dostačující. Navíc, výrobky tvářící se jako „probiotické“ mohou v Česku obsahovat cokoli, co chtějí, a nazvat to probiotikem. Neexistuje žádná záruka, že přijímáte přesně to, co tvrdí etiketa na výrobcích, varuje web poskytovatele primární péče v Česku Moje Ambulance.
Pokud však užíváte antibiotika, je pro vaše zdraví zapotřebí užívat zároveň, nebo následně, probiotika nejen v potravinách, ale i v důvěryhodných léčivech (například doporučených od lékaře). Antibiotika jsou totiž protiklad k probiotikům.
Probiotika jsou obzvláště potřebná také po chemoterapii, radioterapii, chirurgických zákrocích a také při některých onemocněních, jako jsou nemoci spojené se sníženou sekrecí žaludeční kyseliny či spojené s poruchou pohyblivosti střev, upozorňuje na webu Česká průmyslová zdravotní pojišťovna.
Problémem je monotónní strava neobsahující probiotika a prebiotika. Počet probiotik výrazně snižuje také některá, výše zmíněná léčba.
Nevhodná je však také podvýživa. Negativní vliv má také vysoký věk a celkově nezdravé prostředí, ať už jde o škodliviny v ovzduší, nebo stres.
Okolo 70 % imunitních buněk pochází ze střev. Střevní osídlení je tedy klíčové pro vaše zdraví, jak ukazují výzkumy z posledních let. V současnosti je však osídlení střev mnohem chudší než v minulosti. Je to dáno zejména antibiotiky, která jsou však při rozumném podávání užitečná, protože umožňují rychlé vyléčení mnoha nemocí.
Antibiotika zkrátka vyčistí váš trávicí trakt, a to jak od škodlivých patogenů, tak ale i od prospěšných probiotik a jejich produktů. Další negativní vliv na probiotika má současná strava, která obsahuje mnohem nižší procento vlákniny. Potraviny navíc vznikají v poměrně sterilním prostředí.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz