Koupili si stavební pozemky na kraji Ostravy. Když chtěli začít stavět vysněné domy, s hrůzou zjistili, že parcely leží na obří černé skládce – na tisíci tunách odpadu včetně karcinogenních chemikálií. Po městském obvodu teď chtějí peníze zpět.
Silvie Toman Pflegerová, Kateřina Mikulčáková a dalších pět majitelů pozemků se těšilo na svůj vysněný rodinný dům. Pozemky leží v Ostravě v atraktivní a zároveň klidné lokalitě. Radost z koupě nových stavebních pozemků brzy vystřídalo rozčarování, zlost a vztek. Stačilo kopnout metr do země.
„Na popud architekta jsme pozvali bagr, aby kopl. Od hloubky 50 centimetrů a víc už kopal jen nepořádek. Když se to odkrylo, bylo cítit nehorázný smrad, byly tam různé plasty, sklo, přilby, lahvičky od plynů, které měly chemické označení,“ popisuje majitelka pozemku Silvie Toman Pflegerová.
„Je to stará ekologická zátěž, byly odebrány vzorky a našly se tady benzeny a další látky, které jsou rakovinotvorné,“ přidala majitelka dalšího pozemku Kateřina Mikulčáková. „Byli jsme připraveni, že tu budeme žít s dětmi. Podle výsledku z laboratoře je to absolutně nepřípustné,“ stěžuje si Toman Pflegerová.
Majitelé pozemků se obrátili na geoložku, aby vypracovala posudek. „Po odebrání vzorků pomocí vrtné soupravy se zjistilo, že pozemky jsou velice kontaminovány, nachází se tam prvky jako arzen, benzen, rakovinotvorné látky vedle dalšího stavebně demoličního i směsného odpadu. Oproti zdravotním normám tak jde o tisícinásobky překročení hodnot pro jednotlivé látky,“ vysvětlil advokát Miroslav Ondrúš.
Stavební pozemky prodávala loni na podzim radnice v Ostravě-Hošťálkovicích. Nabízela je obálkovou metodou. To znamená, že kdo nabídne a zaplatí více peněz, ten parcelu získá. Třeba rodina Tomanových za přibližně 850 m² zaplatila skoro tři miliony korun. „Já jsem brečela, manžel byl rozčílený, nechápal, jak se to mohlo stát. Když vlastně kupujete něco od města, čekáte, že to bude v pořádku,“ zlobí se Silvie Toman Pflegerová.
„Obec zatlouká a zatlouká. Říká, že o ničem nevěděli, i když ty indicie tam jsou, a hrají si na to, že to s námi chtějí řešit, jednat, ale ta realita je jiná. Takže my musíme dělat právní kroky, abychom z nich peníze dostali zpátky a ty pozemky jim vrátili,“ nechal se slyšet další majitel pozemku Tomáš Jaroch.
Starosta Ostravy-Hošťálkovic Jiří Jureček (ODS) i náměstek ostravského primátora Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu) tvrdí, že netušili, že pod stavebními pozemky je černá skládka. „Když jsme se podívali do historických map, nebylo zřejmé, že by tam byla ekologická zátěž, a nebylo to vytipované jako místo, na které by si měl někdo dát pozor. Dneska se tam bohužel možná nachází něco, co zabraňuje výstavbě. Jako náměstek pro životní prostředí jsem jim nápomocni. Rada schválila bezmála půl milionu korun na potřebné průzkumy. Ty ukážou, jestli jsou pozemky závadné, nebo nejsou. Pokud závadné byly, budeme tlačit na obvod, aby co nejrychleji vrátil všem lidem peníze, které za pozemky dali,“ tvrdí náměstek Boháč.
„Nikdo nás neinformoval, že by se tam něco potencionálně mohlo nacházet. Teď tu pomyslnou skládku aktivně řešíme. Dosud se nám nepodařilo zajistit vstupy na ty pozemky za účelem vrtaných sond a věříme, že to podaří. Máme objednanou firmu, která provede na každém pozemku dvě sondy, jednu vrtanou a jednu kopanou,“ dodal starosta Jureček.
Majitelé parcel odmítají, že by zaměstnance radnice nechtěli pouštět na své pozemky. „My jsme tady den předtím, než jsme zaměřovali ty sondy, tak ten den předtím nám napsali, ať tady ráno jsme. Všichni jsme tady byli, každý z toho pozemku tady byl,“ oponuje Kateřina Mikulčáková.
Na rozdíl od starosty ostravských Hošťálkovic a zároveň místního rodáka Jiřího Jurečka, který tvrdí, že o černé skládce neměl ani tušení, místní říkají, že o skládce věděli.
Navíc než radnice v Hošťálkovicích začala prodávat stavební pozemky, nechala tam vybudovat silnici a inženýrské sítě. „Když kopali inženýrské sítě a kanalizaci, cestu, museli kopnout minimálně metr a půl do země a museli na to přijít. Nevěřím jim, že by na to nepřišli, že by to neviděli,“ trvá na svém Toman Pflegerová.
„Protože odpad byl nalezen 30 až 50 centimetrů pod terénem a komunikace se nám dělá mnohem níž, tak mám za to, že na to museli narazit i v souvislosti s budováním inženýrských sítí,“ souhlasí s ní advokát Ondrúš.
„Když jsme stavěli komunikaci, měli jsme stavební dozor, se kterým jsme vše řešili. Pokud je mi známo, mezi šachtou 4 a 5 se nalezl nějaký komunální odpad v nějaké lokální čočce. Když máte silnici, která má 300 metrů, a najdete v nějaké lokální části komunální odpad, tak vás v té chvíli nenapadne, že by mohly být kontaminované další pozemky,“ tvrdí Jureček.
Všech sedm majitelé pozemků chce po městském obvodu zpět své peníze. „Všech sedm majitelů se domáhá vrácení kupní ceny a samozřejmě náhrad škod, protože na těch pozemcích už byly provedeny určité práce, typicky zaměření, typicky radonové výzkumy, nebo vynaloženy náklady na projektovou dokumentaci a architektonické studie a podobně. Veškeré tyto finanční prostředky, které jsou dnes kumulované ve výši asi 20 milionů korun, se žádá po obci zpět,“ upřesnil Ondrúš.
V případě, že by majitelé pozemků peníze nedostali, chtějí se s Hošťálkovicemi soudit.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz