Prezident USA Donald Trump nadále zvyšuje tlak na Venezuelu. Kromě toho, že americké námořnictvo pokračuje v zadržování venezuelských lodí mířících k USA, přemístil nyní tisíce vojáků a útočnou techniku na základnu v Portoriku. Podle expertů je jeho cílem ukončení režimu Nicoláse Madura a rozprášení drogových kartelů.
Podle Bílého domu je zbrojení namířeno proti drogovým kartelům, které po moři vozí do USA tvrdé drogy, zejména fentanyl. Proti lodím domnělých pašeráků americká armáda už několik týdnů tvrdě zasahuje. Za poslední měsíc zaútočily americké síly na čtyři lodě údajně napojené na drogovou síť ve venezuelském městě Caracas, píše web Foxnews.
K poslednímu útoku, při kterém zemřeli čtyři lidé, se vyjádřil i americký ministr obrany Pete Hegseth. „K útoku došlo v mezinárodních vodách těsně u pobřeží Venezuely, zatímco loď přepravovala značné množství narkotik, aby otrávila naše lidi,“ napsal Hegseth v příspěvku na síti X. Americká armáda už začala stupňovat tlak i na souši.
Trump podle New York Times přesunul na vojenskou základnu v Portoriku přes 10 tisíc vojáků, osm válečných lodí, jadernou ponorku a letku stíhaček F-35. Na ostrově Portoriko se nachází vojenská základna Roosevelt Roads, která je ze všech amerických základen nejblíže venezuelských hranic.
Američtí analytici tvrdí, že totální invaze do Venezuely je nepravděpodobná. „USA v Karibiku prostě nemá dostatek sil,“ řekl Mark Cancian z Centra pro strategická a mezinárodní studia. „Trumpova administrativa dělá, co může, aby vynutila pád Madurova režimu, a to bez klasické invaze,“ uvedl analytik zahraniční politiky Brendan Buck.
Trumpova administrativa už v minulosti zvýšila odměnu za Madurovu hlavu, a to na miliardu korun. Pentagon přitom celou operaci prezentuje jako boj proti drogám, kterým chrání obyvatele USA. Podle některých expertů existuje paralela mezi Madurem a drogovou expanzí.
„Madurův režim je závislý na kartelech, aby si udržel zisk a zůstal u moci,“ vysvětlil výzkumník Nadace Heritage Brent Sadler. „Pokud oslabíte podporu kartelu, pak se režim sám stane neudržitelným. Nemusíte do něj jít agresí, stačí ho nechat rozpadnout se pod vlastní vahou,“ dodal.
Zdá se, že taková strategie by mohla být funkční. Madurova Venezuela totiž nemá velké zastání ani mezi státy Jižní Ameriky. „Jižní Ameriku můžeme rozdělit na dvě strany. Brazílie a Kolumbie jsou Madurovi spojenci, ale mnoho dalších, třeba Ekvádor, Peru, Guyana a karibské státy vidí Venezuelu jako velkou hrozbu kvůli masové migraci a šíření drogových obchodníků a teroristů,“ popsal venezuelský politický aktivista Erik Suarez.
Otázkou je, co by se stalo s Venezuelou po svržení Madura. Stát a společnost je totiž silně roztříštěná a pro opozici, kterou vede čerstvá laureátka Nobelovy ceny míru María Corina Machado, bude stabilizace velmi těžkými úkolem.
Trump ostrouhal. Vytouženou Nobelovku mu vyfoukla jihoamerická politička (10/2025):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz