Počet dětí s myšlenkami na sebevraždu v Česku roste. Školy volají po odbornících

Martin Hlaváček

13. 10. 2025, 19:24

Čtvrtina žáků ve svém životě přemýšlela nad sebevraždou nebo se o ni pokusila. Mělo by se téma duševního zdraví stát součástí výuky na školách?

Je to tikající bomba. Podle posledních statistik duševní nepohodou trpí 40 % oslovených žáků. A psychologové, psychoterapeuti, ředitelé škol a možný kandidát na ministra školství se shodují, že téma duševního zdraví by se mělo na školách otevírat povinně.

„Někdy kolem 15 let přišla první myšlenka, že by bylo lepší, kdybych tu nebyla,“ uvedla dnes již 17letá Tereza. Tehdy prožívala ve svém životě temné období. Ve škole ji spolužáci mezi sebe moc nepřijali a doma podporu nenašla. „Doma to bylo plné vět typu: ‚Ty se nikam nedostaneš‘ nebo ‚Co budeš dělat, máš se víc učit‘. Zrovna tohle období je pro dítě strašné, věci jsou kolem nové a ví, že musí něco dokázat. Když tam nemá podporu, tak pak je to hrozně těžký,“ popsala Tereza tehdejší situaci. 

Související obsah

02:21

V Česku chybí síť dětských hospiců. První působí v Brně a už řeší problém s financemi

12. 10. 2025 Michal Borovský M. BOROVSKÝ

​„Neviděla jsem světlo na konci tunelu. Večer jsem si vzala víc prášků, než jsem měla, a doufala jsem, že se neprobudím. Viděla jsem to jako jediné východisko a docela jsem se na to těšila,“ uvedla Tereza o osudném dni, kdy se pro ni vše změnilo.

Po předávkování léky se Tereza druhý den dopoledne probudila. A jak sama říká, podívala se na hodinky a zjistila, že už dvě hodiny měla být ve škole, a tak vzala tašku a šla. Myšlenky na sebevraždu ji ale neopouštěly. Čtvrtý den se rozhodla pro to nejlepší, co mohla. Svěřila se svému psychologovi a řekla mu, k čemu došlo. „Poslal mě na hospitalizaci na psychiatrii, tam jsem byla tři měsíce,“ uvedla Tereza k následnému průběhu událostí.

Loni proběhl na vybraných základních a středních školách průzkum na vzorku deseti tisíc žáků. Čtvrtina uvedla, že v životě alespoň jednou uvažovala nad sebevraždou, nebo se o ni dokonce pokusila.

Související obsah

04:57

Deprese se u žen projevuje jinak než u mužů. Vědci přišli s přelomovým výzkumem

12. 10. 2025 Tomáš Vašek T. VAŠEK

„Ze své psychoterapeutické praxe mohu říct, že po pandemii se toto číslo prudce zvedlo,“ konstatuje psychoterapeut Jakub Sláma. „Je potřeba s dětmi o tom především mluvit a otvírat tato témata a také pracovat s rodinou, která je základem duševního zdraví dítěte,“ říká.

Psycholog Petr Šobra k tomu dodává: „To téma je velmi citlivé a já musím vnímat, že s tím tématem musím zacházet dle věkové skupiny a napojovat se na jazyk těch dětí. Obecně je lepší se ptát. Namísto slova sebevražda třeba použít slovo smutek.“

Už v tuto chvíli se najdou ředitelé škol, kteří právě o takovém „předmětu“, zabývajícím se duševním zdravím, nejen uvažují, ale pomalu ho zařazují do výuky. Tedy pokud patří mezi ty šťastnější a podaří se jim psychologa zajistit.

„Očekávám od toho odbornou pomoc, kterou v současné době ve škole nemáme a nemůžeme ji zajistit,“ říká o situaci na školách ředitelka ZŠ a MŠ Šanov Nikola Kudrnáčová. „Oslovila jsem odborníky, aby k nám docházeli na předmět duševního zdraví. Nejedná se o jedince, potřebujeme zajistit pohodlí a pomoc pro všechny žáky. My jako škola jsme se žáky více času než rodina,“ dodává.

Související obsah

02:22

Praha spouští psychologickou osvětu. Pomoc máte na dosah, vzkazuje lidem

8. 10. 2025 Jonáš Kříž J. KŘÍŽ

„Můžeme více podpořit rodiny jako celek v jejich životě, jako jsou dostupné poradenství pro rodiny a dostupné kurzy rodičovství. To je rovina, ve které téměř všichni selháváme,“ doplňuje k situaci psychoterapeut Sláma.

Problémem ovšem je nedostatek odborníků v praxi. Je úplně běžné, že na jednoho psychologa vychází starost o žáky až šesti škol.

Bývalý ministr školství Robert Plaga (ANO) k situaci uvedl: „Máme po volbách, a přesto vám zopakuji téma, které jsme s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (ANO) drželi v prostoru, protože já jako bývalý ministr školství si uvědomuji, že tento problém tady máme. Teď poslední dva roky na ministerstvu školství byla prevence vypnutá. Další věc, která zůstala na papíře, jsou školní psychologové. Dětských psychiatrů v České republice je pod 200. Tady zcela jistě vysoké školy musí dostat objednávku, aby nám psychiatry začaly produkovat.“

Související obsah

04:57

Polovina dětí má příznaky deprese. Psychologové radí rodičům, jak jednat

24. 4. 2025 Adéla Snopová A. SNOPOVÁ

Na to konto se vyjádřila i první místopředsedkyně za ODS Alexandra Udženija: „Máme sedm center, každé z nich se zaměřuje na něco jiného. Ale to, co je na tom nejhoršího, je, že my jako Praha to nezvládneme sami. K nám se sjíždí celá republika a v krajích to je silně zanedbané. Ročně nás to stojí něco kolem 90 milionů. Nejsou to malé peníze, ale myslím si, že se opravdu vyplatí. Jediné co je, a to je střípek v celé mozaice, je aplikace Záchranka, kde přibylo tlačítko s žádostí o psychickou pomoc. Měl o to zájem jen Jihomoravský kraj, ale zatím se nic neděje. I tady v Praze to mělo být o hodně dřív,“ uvádí k současné problematice.

Před novým ministrem školství, ať jím bude kdokoli, stojí zásadní úkol. Dostat do podfinancovaného školství dostatek prostředků, co nejrychleji rozjet preventivní programy na školách a docílit, aby fakulty produkovaly více psychologů a psychiatrů.