Kdy se mění čas z letního na „zimní“ a naopak? Jaké jsou výhody a nevýhody těchto změn? Jak se na změnu času připravit? Dozvíte se v článku.
Ke změně času z letního na standardní („zimní“) dojde v noci ze soboty 25. října na neděli 26. října 2025, připomíná portál Kudy z nudy. Ve tři hodiny ráno se čas posune zpátky na druhou hodinu ranní.
V celé Evropské unii se čas v posledních letech mění na letní poslední neděli v březnu, kdy se hodiny posouvají ze druhé hodiny ranní o hodinu dopředu. Konec letního času pak nastává vždy poslední neděli v říjnu, kdy se ve tři hodiny ráno hodiny vracejí o tuto „půjčenou“ hodinu zpátky.
Standardní čas je zimní, proto se někdy označení „zimní“ nepoužívá a rozlišuje se pak pouze čas standardní a čas letní, informuje web Sociologického ústavu Akademie věd České republiky (AV ČR). Během standardního času nastává poledne přibližně v okamžiku, kdy je slunce nejvýše na obloze, a půlnoc naopak v okamžiku, kdy je slunce nejníže pod obzorem. Záleží však samozřejmě také na přesné poloze pozorovatele.
Poprvé zavedly letní čas některé evropské státy během první světové války v roce 1916. Důvodem byla snaha o energetické úspory.
Lidé bývají v létě dlouho do noci vzhůru, a pokud slunce zapadá vzhledem k posunu času na letní o hodinu později, ušetří se na umělém osvětlení (na „svícení“), vysvětluje web ČTK České noviny. Ze stejného důvodu však bývají chladnější rána, takže zejména na jaře a na podzim se více utratí za přitápění doma při ranním vstávání i v kancelářích na začátku ranní směny.
Například americké ministerstvo energetiky vyčíslilo v roce 2008 úspory energií díky letnímu času na pouhé 0,02 % z celkové spotřebované energie. Uvádí to ve svém reportu.
Do přínosů a nákladů letního času by se však neměla zahrnovat pouze energetika, upozorňuje biolog Jaroslav Petr na webu VTM. Velkým přínosem, byť jen obtížně vyčíslitelným, může být právě sluneční světlo do pozdějších hodin během letních dovolených a obecně během teplých letních večerů.
Při ranním vstávání (typicky do zaměstnání) přitom bývá venku světlo v tomto období brzy, bez ohledu na hodinový časový posun, ale záleží samozřejmě na tom, jestli vám směna (či dojížďka do práce) nezačíná už v brzkých ranních hodinách. Dostatečné osvětlení při probuzení (ideálně přirozené, sluneční světlo) je přitom zásadní pro nastartování organismu do nového dne i pro psychiku, připomíná web e-shopu Puravia. Mimo jiné právě z tohoto důvodu se zpravidla zvažuje případné zrušení letního času, nikoli času standardního (zimního), který má sice svoji logiku, ale má také své nevýhody pro lidi.
Česká studie Fyziologického ústavu a Sociologického ústavu AV ČR navíc na datech z roku 2018 ukázala, že v Česku je výhodnější ponechání zimního času. Ponechání celoročního letního času by totiž přinášelo běžné české populaci problémy zejména koncem podzimu a v zimě. Češi by byli ráno dlouho vystavení venkovní tmě.
Do nákladů v širokém pojetí také patří případné zhoršení zdravotního stavu lidí kvůli těmto posunům. Americká vědecká studie ukázala, že přechod na letní čas vede k většímu množství lékařských chyb. Vědci také upozorňují, že změny času vedou k ospalosti a častějším kardiovaskulárním příhodám i dopravním nehodám.
Výzkumy přitom ukazují, že problémem není jen samotný posun času (zejména ze standardního na letní, kdy se noc zkracuje o hodinu), ale především kumulativní negativní dopad takových posunů po delší době. Významné problémy se však týkají jen části populace. Změny časů také přinášejí komplikace pro jízdní řády.
„Získání“ hodiny spánku navíc díky přechodu z letního času na zimní na konci října většinou nedělá lidem zásadní problémy. Naopak na přechod na letní čas na konci března je pro řadu lidí, zejména pro děti, důležité se připravit, doporučuje web značky Sleepee.
Vhodnou přípravou je postupná úprava času usínání a vstávání už před změnou času. Doporučují se také obecně platné rady pro lepší usínání.
Pomáhá temné prostředí, zejména u dětí ale někdy může při usínání pomoci tlumené osvětlení. Samozřejmostí je vyvětraná ložnice s příjemnou, pokojovou teplotou.
Doporučuje se teplota mírně pod 20 stupňů Celsia. Pokud ale nejste otužilí vy nebo vaše děti a vyhovuje vám teplota o několik stupňů vyšší (třeba i proto, že se přikrýváte pouze lehkou přikrývkou), pomůže k celkovému komfortu, a tedy i k lepšímu usínání a ke kvalitnějšímu spánku, pochopitelně o trochu více tepla.
K produkci „hormonu spánku“ (melatoninu) taky pomáhá, pokud se před spánkem vyvarujete tak zvaného modrého světla. To je světlo například z televizních obrazovek, počítačů či mobilů.
S melatoninem je to však složitější. Přibližně platí, že do po půlnoci jedna minuta světla způsobí dlouhodobé zpoždění rytmu melatoninu a po půlnoci stejná minuta světla jeho dlouhodobé předběhnutí, upozorňuje bývalá předsedkyně Akademie věd České republiky Helena Illnerová v rozhovoru pro web VědaVýzkum.cz.
Dalšími doporučeními jsou dostatek světla při vstávání, pravidelný čas usínání a vstávání (samozřejmě kromě zmíněných postupných posunů, které mají pomoci s návykem na posun času) či poslední jídlo dostatečně dlouho před usnutím a bez kofeinu a velkého množství cukrů. Pomůže také fyzická aktivita, nicméně v průběhu dne, nikoli v posledních hodinách před usnutím.
Návrhů na zrušení letního času přicházela od různých států či organizací v EU v minulosti řada. Evropská komise zrušení navrhla v roce 2018 a Evropský parlament návrh v roce 2019 podpořil, informuje web Evropské rady a Rady EU.
Ani tehdy se však nepodařilo nalézt shodu v rámci celé EU (v Radě EU). Zatím naposledy se o obnovení jednání pokusilo polské předsednictví v první polovině roku 2025, ovšem neúspěšně.
Letní čas začínaly některé evropské státy znovuzavádět ke konci 70. let v souvislosti s ropnou, potažmo energetickou krizí. V roce 1980 vznikla první směrnice, která praxi v jednotlivých členských státech EU z ekonomických důvodů sjednocovala.
Změna času na zimní se blíží. Jak to vypadá s koncem střídání? (10/2024):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz