Inzerát
Průlom ve výzkumu roztroušené sklerózy. Vědci našli buňky, které ničí mozek
Ilustrační foto |
Zdroj: profimedia.cz
Vědci z univerzity v Cambridge objevili vzácný typ mozkových buněk, který může stát za postupnou ztrátou nervových funkcí u roztroušené sklerózy. Tyto buňky, označované jako DARG, se u pacientů s progresivní formou onemocnění vyskytují až šestkrát častěji než u zdravých lidí.
Inzerát
Inzerát
Výzkum publikovaný v prestižním časopise Neuron popisuje, že právě tyto buňky vyvolávají zánět a urychlují poškozování mozkové tkáně. Objev podle odborníků otevírá cestu k léčbě, která by mohla zastavit zhoršování nemoci.
Roztroušená skleróza patří mezi nejčastější neurologická onemocnění mladých dospělých. Imunitní systém při ní napadá mozek a míchu, čímž narušuje přenos signálů v těle. Většina pacientů prochází obdobím střídání atak a zlepšení, ale část z nich časem přejde do takzvané progresivní fáze, kdy se stav zhoršuje trvale a dostupné léky už nezabírají.
Související obsah
Tým z Cambridge spolu s americkým Národním ústavem pro stárnutí (NIA) vytvořil z kožních buněk pacientů takzvané indukované nervové kmenové buňky. Při jejich sledování si všiml, že se část z nich chová zvláštně – vrací se do vývojově raného stavu a mění se právě na buňky typu DARG (disease-associated radial glia-like). Tyto buňky však zároveň vykazují známky předčasného stárnutí a začínají produkovat silně zánětlivé látky.
„Zjistili jsme, že tyto gliové buňky nejen nefungují správně – ony aktivně šíří poškození,“ vysvětlil profesor Stefano Pluchino z katedry klinických neurověd v Cambridge. „Uvolňují signály, které nutí okolní mozkové buňky předčasně stárnout a vytvářejí toxické prostředí, které urychluje neurodegeneraci,“ dodal.
Stejný mechanismus i u alzheimera
Analýza odebrané mozkové tkáně lidí s progresivní formou potvrdila, že DARG buňky se soustředí právě v oblastech, kde dochází k největšímu poškození. Leží v blízkosti imunitních buněk a zřejmě fungují jako jejich spouštěč – pomáhají udržovat zánět, který mozek dlouhodobě ničí. O významné studii napsal i nezávislý magazín Neuroscience News.
Související obsah
Vědci se domnívají, že tento nově popsaný typ buněk představuje chybějící článek mezi vývojovým poškozením mozku a jeho degenerací v dospělosti. Může také vysvětlovat, proč zánět u některých pacientů neodeznívá ani po letech léčby a proč se mozek nedokáže sám opravovat.
„Teď se snažíme porozumět molekulárním mechanismům, které tyto buňky řídí,“ uvedla Alexandra Nicaiseová, spoluautorka studie. „Naším cílem je vyvinout léčbu, která buď napraví jejich funkci, nebo je z mozku úplně odstraní. Pokud uspějeme, může jít o první skutečně účinnou terapii, která dokáže zpomalit nebo zastavit progresivní fázi roztroušené sklerózy,“ doplnila.
Podle vědců se podobné buňky objevují i u jiných neurologických onemocnění, například u glioblastomu, ale až nyní se podařilo odhalit jejich přesnou roli. Výzkumníci věří, že stejný mechanismus může hrát úlohu i při dalších formách neurodegenerace – od Parkinsonovy choroby po Alzheimerovu.
Související obsah
Studie vznikla díky spolupráci několika evropských a amerických institucí a podpořila ji mimo jiné britská organizace MS Society a italská nadace FISM. Vědci plánují pokračovat v experimentech s cílem otestovat léky, které by dokázaly DARG buňky cíleně potlačit nebo zničit.
Objev tak podle odborníků představuje zásadní krok k pochopení, proč mozek pacientů s roztroušenou sklerózou postupně chátrá – a jak tento proces zastavit.
Počet pacientů s revmatickým onemocněním roste. Odborných lékařů ale ubývá (10/2025):
TN.cz
Inzerát
Inzerát
Související témata
TOP ČLÁNKY A VIDEA
Co byste neměli přehlédnout
Inzerát
Důležité Události
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz
Inzerát