Otázkou, kdy skončí život na Zemi, se zabýval tým vědců z americké NASA a japonské univerzity v Toho. Pomocí výkonného počítače umístili datum zániku země přibližně jednu miliardu let do budoucnosti. Tehdy se má totiž z atmosféry vytratit životodárný kyslík kvůli stále více rostoucímu Slunci.
Konec života na Zemi zkoumali vědci z mezinárodního týmu americké NASA a japonské univerzity v Toho. Vycházeli přitom ze skutečnosti, že se Slunce, stejně jako většina hvězd jeho typu, neustále zvětšuje. S tím, jak roste, bude sílit i jeho vliv na Zemi.
K určení data zániku Země použili supervýkonný počítač. „Zde používáme kombinovaný biogeochemický a klimatický model, kterým jsme zkoumali pravděpodobnou délku existence atmosférických podmínek bohatých na kyslík na Zemi,“ uvedli vědci v abstraktu studie z roku 2021 uveřejněném na portálu Nature.
Díky tomuto modelu dokázali určit datum, kdy Země už nebude obyvatelná, na zhruba 1,08 miliardy let do budoucnosti. Zároveň připomněli, že toto datum se může lišit o 140 milionů let. Dřívější odhady přitom životu na Zemi dávali dvojnásobek času.
V tomto období Země přijde o kyslík i vodu. „Model předpovídá deoxygenaci atmosféry s atmosférickým kyslíkem na úrovni archaika. Na povrchu Země také dojde k masivnímu úbytku vody,“ dodali vědci.
Archaikum označuje éru rané Země před 4 až 2,5 miliardami let. Na jeho začátku byla Země třikrát teplejší, postupně se však ochlazovala a umožňovala vznik pravěkých oceánů. Během této éry se v atmosféře nenacházel téměř žádný kyslík. I po jejím skončení si Země musela na první organismy počkat ještě další dvě miliardy let.
Největší fotoaparát na světě pořídil první záběry z vesmíru. Jsou přelomové (6/2025):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz