APLIKACE TN.CZ
Domácí

Babiš má problém, říká ústavní právník. Poslední slovo může mít prezident

Napětí v nejvyšších patrech české politiky zřetelně roste. Redakce TN.cz proto oslovila zkušeného ústavního právníka Jana Kyselu, aby vysvětlil, kdo je v právu a jak může formování nové vlády dále probíhat.

Mezi vznikající vládní koalicí v čele s Andrejem Babišem (ANO) a prezidentem Petrem Pavlem roste spor o to, do jaké míry má prezident právo zasahovat do vzniku nové vlády. Prezident Babiše požádal o změny v programovém prohlášení a jeho případné jmenování podmínil vyřešením střetu zájmů. Změny v prohlášení ale vznikající koalice odmítá a Babiš ohledně řešení střetu zájmů zatím spíše mlží.

Babiš, Hrad a střet zájmů

Podle ústavního právníka a bývalého poradce Petra Pavla Jana Kysely má momentálně více trumfů v rukou Hrad. „Pokud jde o ten střet zájmů, tak tam prezident deklaruje, že to není o tom, jestli se mu Babiš líbí, nebo nelíbí, ale o tom, že je tam v jeho jmenování právní překážka,“ upozorňuje.

Pokud ji Babiš neodstraní, respektive nedá najevo, jak ji chce odstranit, tak potom může prezident vcelku úspěšně tvrdit, že nechce přispívat ke vzniku nějakého právního problému, který nebude problémem jenom Andreje Babiše, ale celého státu v případě, že by měl neřešený střet zájmů vliv na vyplácení evropských dotací. A takový požadavek je legitimní,“ tvrdí Kysela.

Prezidentovu snahu o změnu programového prohlášení pak Kysela vnímá spíše jako doporučení. Schválení programu vlády je podle něj pravomocí Sněmovny, a jeho znění by tak nemělo být překážkou ve jmenování nového předsedy vlády. Naopak případná snaha prezidenta o protlačení změn by podle něj mohla být považována za pokus o změnu ústavního systému.

Související obsah

Babiš se může bránit

Andrej Babiš ale není vůči prezidentovi úplně bezbranný. „Právní páky nemá, ale dá se mluvit o politických pákách. Ty spočívají v tom, že by Andrej Babiš odmítl to, co po něm prezident republiky chce, a zbytek hnutí by deklaroval, že nikdo jiný jmenování na premiéra místo něj nepřijme a nenašla by se jiná většina,“ vysvětluje Kysela.

„ANO by tak jasně dalo najevo, že vůči Andreji Babišovi a jím vedené vládě není alternativa. To by prezidenta postavilo do situace, kdy bude zřejmé, že nikdo jiný být předsedou vlády nemůže, a Petr Pavel by se pak s touto novou situací musel vypořádat,“ dodal s tím, že taková situace by byla na hranici politického patu a potenciální ústavní krize.

Z hlediska ústavního se dá říci, že má navrch spíše prezident, z hlediska politického spíše Andrej Babiš. Záleží na výkladu ústavy. Protože ústava prostě říká, že prezident jmenuje premiéra, bez dalších podmínek. Ale z toho, že má na to jen dva pokusy, přičemž ten druhý je tam spíše pro případ nějakého náhlého selhání, se dá odvodit, že by měl prezident jmenovat někoho, kdo může získat důvěru Sněmovny,“ doplnil Kysela.

Související obsah

Poslední slovo může mít prezident

„Ještě musím upozornit na jednu věc. Mnohdy je totiž ústava vykládána tak, že pokud si prezident jmenuje v prvních dvou pokusech, koho chce, bez souhlasu Sněmovny, tak to nakonec prohraje v tom třetím pokusu, protože prezidentovi kandidáta na premiéra navrhne předseda Sněmovny, v tomto případě tedy Tomio Okamura (SPD), a prezident ho musí schválit,“ říká ústavní právník.

V případě Andreje Babiše to podle něj ale může být jinak. „Pokud by ta výhrada vůči právní překážce u Andreje Babiše trvala a nebylo by to jen o tom, že se prezidentovi prostě nelíbí, tak to, že jej navrhne předseda Sněmovny, tuto právní překážku neodstraňuje. Tedy pokud by bylo důvodem nejmenování Andreje Babiše neřešení jeho střetu zájmů, pak by mohl prezident návrh předsedy Sněmovny neakceptovat a vyřešit by to musel kompetenční spor u Ústavního soudu,“ myslí si.

Pavel chce řešení střetu zájmů. Vysvětlit to mám hlavně lidem, řekl Babiš (11/2025):

TN.cz

Související témata

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz