Inzerát
Lidi, kteří sami pečují o nemohoucí, ničí byrokracie. Stát to podcenil, tvrdí experti
V Česku přibývá lidí, kteří musejí kvůli mezerám v sociálním systému pečovat o své blízké sami. Ten některým nedovolí, aby se mohli péči věnovat naplno nebo aby za ně péči na chvíli někdo přebral. Podle odhadů ekonomů je takových lidí zhruba 800 tisíc a podle odborníků jde hlavně o ženy.
Inzerát
Inzerát
Málo peněz pro pečující, přebujelá byrokracie, nesrozumitelné tiskopisy nebo dlouhé lhůty. Na to si stěžuje řada lidí, kteří se starají o nemohoucí. Třeba Vašík trpí vzácným Lennox-Gastautovým syndromem. Do tří let byl prospívající dítě, jenže pak dostal masivní epileptický záchvat. Těch bylo denně čím dál víc, a navíc začal zpomalovat Vašíkův mentální vývoj. „Je to 24hodinový dohled,“ vysvětluje Vašíkova maminka.
I přestože lékaři rodinu ujišťovali, že s touto diagnózou má Vašík státní pomoc prakticky jistou, systém jim nepomohl. Aby se dala situace finančně zvládnout, byla maminka chlapce nucena chodit do práce, a to bez úlev. „Zůstali jsme s dětmi bez tatínka. A žít jenom z příspěvku na péči, tak to vlastně nejde. Takže jsem chodila do práce,“ sdělila matka.
Související obsah
„Pečujícím nevychází vždycky vstříc zaměstnavatelé, takže skloubit práci, rodinný život a péči je pro řadu z těch rodin naprosto vyčerpávající,“ poznamenala Simona Bagarová z organizace Mila.
Podle ekonomů takzvaných neformálních pečujících každým rokem přibývá. „Neformální pečující jsou naprosto zásadní pilíř, který pomáhá státu vyrovnat se s nedostatkem kapacit, s nedostatkem peněz, s nedostatkem personálu. Problém je ten, že asymetricky neformální péče zatěžuje ženy,“ tvrdí ekonom Aleš Rod.
Vyřízení sociálních dávek bylo podle Vašíkovy matky velmi složité, a to přesto, že se sama v oboru pohybuje – nejdřív jako úřednice Úřadu práce, nyní jako vysokoškolsky vzdělaná sociální pracovnice. „Posudkový lékař mi řekl, že co chci, když mám rodičovský příspěvek, na co žádám o příspěvek na péči,“ nechápe matka Vašíka.
Související obsah
Vašík aktuálně pobírá invalidní důchod a příspěvek na péči ve třetím stupni. Jeho maminka nakonec kvůli chronickému stresu a úmrtí svých rodičů prošla syndromem vyhoření, vysvobozením pro ni nakonec bylo umístění syna v chráněném bydlení.
Přibývající počet pečujících zatěžuje i českou ekonomiku. Podle Centra ekonomických a tržních analýz každý rok přibývá lidí, kteří čerpají dlouhodobé ošetřovné. Za posledních pět let se jejich počet téměř zdvojnásobil. Nastupující vláda prý pečujícím uleví.
Související obsah
V sociálních službách chybí zhruba tři tisíce pracovníků a situace se bude podle odborníků dál zhoršovat, pečovat o druhé tak musí lidé doma a k tomu ještě chodit do práce. „Ti neformálně pečující zůstávají částečně na trhu práce, ale dramaticky to ovlivňuje jejich produktivitu. Často to řeší zkrácenými úvazky, to samozřejmě poškozuje ekonomiku,“ říká Rod.
Kvůli péči o blízké přibývá i lidí, kteří čerpají dlouhodobé ošetřovné, za posledních pět let se jejich počet téměř zdvojnásobil. Dlouhodobé ošetřovné je možné čerpat po dobu 90 kalendářních dnů, a to v posledních čtyřech měsících.
Související obsah
Pečující ale pobírají jen 60 % vyměřovacího základu svého příjmu, dávka, která by jim vyrovnala ušlé příjmy, neexistuje. „Není nijakým způsobem dána žádná těm lidem, kteří se prostě starají. Velmi rád bych do zákona dal hmotné zabezpečení neformálních pečujících,“ sdělil poslance ANO Aleš Juchelka.
„Když pečujete, tak jste zahlcený tou péčí. Takže ten systém pochopit, vyznat se v tom, na co mám nárok, kam mám zajít, je nadlidský úkol,“ dodala Bagarová. Podle odborníků navíc stále chybí služby, které by pečujícím ulevily.
eva, TN.cz
Inzerát
Inzerát
Související témata
TOP ČLÁNKY A VIDEA
Co byste neměli přehlédnout
Inzerát
Důležité Události
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz
Inzerát