Lékaři evidují čím dál tím více případů plísňové infekce, na kterou nefungují běžné léky. Problematická je také diagnostika. Onemocnění se může stát celosvětovým problémem, varuje expert.
Výskyt relativně nového druhu kožní plísně se v poslední době rapidně zvyšuje. Způsobuje ji houba Trichophyton indotineae. Za poslední tři roky se počet případů zvýšil o téměř 500 procent. Závažná začíná být situace především ve Velké Británii.
„Rostoucí frekvence nových případů přicházejících do nemocnic je velmi znepokojivá,“ řekl deníku The Sun profesor Darius Armstrong-James, expert na plísňová onemocnění z Imperial College London.
Zatímco před rokem 2022 bylo ve Spojeném království a Irsku evidováno jen 44 případů, do března letošního roku jejich počet vzrostl už na 258. Statistika byla prezentována minulý týden na konferenci ESCAIDE v Polsku. „Ve Spojeném království se to stává opravdu velkým problémem,“ dodal Armstrong-James.
Plíseň se projevuje jako svědivá vyrážka, a to především v oblasti třísel, stehen a hýždí, odkud se šíří dál na ostatní části těla. Pokud se neléčí, může způsobit i trvalé jizvy.
Léčit ji je velmi obtížné. Plíseň se poprvé objevila v Indii v roce 2014. Od té doby ale houba zmutovala a nyní odolává standardním antimykotikům, která se používají při léčbě běžných plísňových infekcí.
V současné době se tato plíseň léčí itrakonazolem. Ten může ale mít vážné vedlejší účinky a negativně ovlivňovat především játra a srdce. Léčba trvá často několik měsíců.
Rezistence je ale problém i u jiných plísní. Ty jsou vůči běžným antimykotikům stále odolnější. Na to upozorňuje například článek AMR Action & Insights.
Problém ale často představuje i samotná diagnostika, uvedl Armstrong-James. Plíseň se totiž projevuje velmi podobně jako jiná kožní onemocnění. „Pokud se neprovedou testy, dala by se snadno zaměnit za ekzém nebo lupénku,“ vysvětlil.
American Academy of Dermatology zároveň upozorňuje, že testy používané ve většině klinických laboratoří nedokážou rozlišit Trichophyton indotineae od dvou běžných druhů hub způsobujících plísňová onemocnění.
Expert na infekční choroby z Manchesterské univerzity Dr. David Denning upozornil také na aspekt sociálního vyloučení, který s sebou onemocnění často nese. „Je to společensky velmi omezující,“ uvedl. „Někteří lidé nebudou mít pocit, že mohou vyjít z domu nebo jít do práce. Mohou se stát společenskými vyvrhely,“ dodal.
Infekce se šíří velmi podobně jako jiná plísňová onemocnění, tedy nejen kožním kontaktem, ale i skrze infikované předměty. Často jde o ručníky, ložní prádlo a oblečení.
Většina případů v Anglii je hlášena u lidí jihoasijského původu. Vyplývá to z údajů shromážděných Britskou agenturou pro zdravotní bezpečnost (UKHSA). Andrew Borman z UKHSA proto varuje, že při cestování do jižní Asie by lidé měli být opatrní.
„Je zřejmé, že se z toho stane velký problém po celém světě,“ uvedl Denning.
V Česku chybí vakcíny proti žloutence. Odborníci přitom radí očkování všem (11/2025):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz