V Česku ubývá zaměstnanců, kteří jsou v odborech. Ještě v 90. letech se členové nejsilnější konfederace odborových svazů počítali na miliony, teď jich není ani čtvrt milionu. Podle odborníků jsou české odbory málo razantní, a ztrácí tak svou váhu při vyjednávání například s politiky.
Největší odborová centrála v Česku Českomoravská konfederace odborových svazů měla v době svého vzniku před 30 lety téměř 2,5 milionu členů, teď je jich zhruba 230 000 tisíc.
„Ta potřeba sdružovat se není tak velká, sice můžou odbory zaniknout, ale pak všichni zjistí, že nemá kdo za ně vyjednávat,“ podotkl předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík.
To zjistil ve firmě bez odborů i Antonín Ďuriš. „Ten zaměstnavatel si to dělá podle svého a ten zaměstnanec nemá žádnou jistotu,“ popsal.
Úbytku odborářů tak nerozumí. „Stárne ten segment, ze kterého my bereme ty odborářky a odboráře, stárne státní správa, samospráva,“ uvedla Anna Řídká z Odborového svazu státních orgánů a organizací.
„Dokázali velmi efektivně vyjednávat se zástupci jednak vlády, jednak zaměstnavatelů. V průběhu posledních 20 let ale začala postupně prestiž odborů upadat, žádný zásadní vliv na chod společnosti nebo politiky, až na několik výjimek, nemají,“ zhodnotil politolog Lukáš Jelínek.
Podle odborářů za menší váhou odborů stojí právě menší členská základna. „Vždycky se vás ptají i poslanci ve školském výboru, koho, pane předsedo, zastupujete a kolik vás je,“ přiznal Dobšík.
„My ve firmě odbory nemáme. Já jsem spokojený ve firmě, malá firma, takže odbory by tam byly úplně zbytečné,“ míní jeden z dotázaných. „Každý má dneska strach, víte, tak nějak se ozvat, aby zase nepřišel o zaměstnání,“ myslí si další.
V odborech nepřibývá mladých lidí, těch pod 30 let jsou jen jednotky procent, a navíc opouští tradiční sektory. „Jsem tam celý život, myslím si, že odbory mají velkou váhu, zvlášť ve velkých průmyslových firmách, protože zastupují zaměstnance, vytvářejí kolektivní smlouvu pro zaměstnance, která čítá platové nárůsty, zadruhé spoustu benefitů,“ sdělil Roman Bečica z Odborů Nová Huť Ostrava.
Třeba pracovníci ve školství, pokud vstoupí do odborové organizace, platí každý měsíc poplatek zhruba 200 korun, na oplátku se jim dostává třeba právních služeb.
„Každých 14 dnů vydáváme časopis Školství, kde informujeme členy,“ dodal Dobšík. Podle mladých odborářů se proměňují požadavky, které mladá generace žádá. V poslední době do odborů začínají vstupovat i IT pracovníci, a to zejména kvůli přesčasům, flexibilní pracovní době nebo benefitům.
Josef Středa se vyjádřil k úbytku členů odborů:
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz