Usínání si bez nich nedovedou představit. Léky na spaní v Česku užívá každý třetí senior, problém je, že dlouhodobě, a tak se na nich stávají závislými. Jak je možné, že se k pacientům dostávají i stopilulková balení určená výhradně pro nemocnice? A jak snadné je koupit si léky na předpis na internetu? Tomu se věnovaly nedělní Střepiny.
„Pane doktore, nemůžu spát.“ Věta, kterou velmi často slýchají praktičtí lékaři v ordinacích od seniorů. Bez léků na spaní si dnes téměř 30 % seniorů nedokáže život představit. Přitom jde o léky, které se nesmí brát pravidelně, protože na nich vzniká extrémní závislost. Spotřeba dvou nejznámějších preparátů Stilnox a Zolpidem v Česku přesahuje dva miliony balení za rok.
„Z pacientů, kteří se k nám dostanou, řekl bych, k nějaké režimové léčbě, tak závislost na lécích tvoří polovina klientely, jsou to především ženy,“ říká Richar Krombholz, primář gerontopsychiatrického oddělení v bohnické nemocnici. „Jsou pacienti, kteří léta berou tabletu Stilnoxu a nepotřebují to navyšovat. Těch je méně. Víc je těch, kteří začnou jednou tabletou a zjistí, že po čase jim to nevyhovuje. Večer si vezmou jeden dva a pak si to berou přes den jako lék na uklidnění a dostáváme se k číslu osm až deset tablet denně,“ prozradil.
Pro běžného pacienta je třicetitobolkové balení, protože léky na spaní se smí brát v kuse maximálně čtyři týdny. Pak na nich může vznikat závislost. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) se prý mezi běžné pacienty dostává i stotabletové balení, které je určené pro nemocnice a sociální zařízení.
„Z naší evidence víme, že ne všechna tato balení jdou poskytovatelům zdravotnických služeb, ale že tato velká balení jsou dávána přímo pacientům. Jedním z opatření by mohlo být udělat omezení velikosti balení do 30 tablet. Je to jeden z mála kroků, které můžeme ve spolupráci s výrobci udělat,“ vyjádřil se k problematice ředitel SÚKL Tomáš Boráň.
„Pokud jim praktický lékař není ochoten psát větší množství, než je správně, tak se často setkáváme s tím, že si oběhnou další lékaře, a zjistíme, že léky jim napsal neurolog, psychiatr, ortoped. Je to mimo jiné tím, že ty léky nejsou hrazené zdravotní pojišťovnou,“ popisuje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Do záznamu o všech lécích, které má pacient předepsané, pak řada lékařů nenahlíží. „Když vám do ordinace přijde 40 až 50 lidí denně, není ve vašich silách to dělat u každého pacienta,“ vysvětluje Šonka.
Stejný záznam mají i lékárny, ale je jen minimum případů, kdy se lékárník spojí s lékařem, který recept vydal, aby se ujistil, jestli je vhodné lék opakovaně vydat.
Když pacient propadne závislosti a po čase u lékařů narazí, často si nejprve hledá jiné cesty, jak se k léčivu, které se pro něj stane drogou, dostat. Na internetu a v uzavřených skupinách se na černém trhu dá sehnat ledasco. Inzerát na Zolpidem se nakrátko objevil i na běžném inzertním serveru.
Prodejci zkusil reportér zavolat. „Ihned poté, co odmítl hovor, mi přišla zpráva přes WhatsApp. S prodejcem jsem si vyměnil pár řádků pod záminkou, že sháním Zolpidem pro maminku. Záhy jsem dostal jasnou odpověď, že balení za 5 000 korun mi může kamkoliv poslat kurýrem. Ještě mi dal na výběr, jestli chci přímo lék, nebo mi bude stačit e-recept,“ popsal následující postup.
„Prostřednictvím virtuální nabídky jsou nabízeny originální léky z české distribuce, za kterými stojí nějací oprávnění pacienti, neřádní lékaři a lékárníci. Pak se obchoduje s léky, které nejsou registrovány. A pak je nejnebezpečnější skupina a tou jsou padělky, které mohou způsobit fatální předávkování i smrt,“ varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
Na černém trhu si prášky na spaní nepořizují jen senioři, kteří jsou u lékařů na takzvaném black listu, ale i mladí lidé, mnohdy i děti. „Ty zkušenosti děti mají, a to jak z důvodu nespavosti, tak samozřejmě i další, jako je stres, úzkost, problémy ve škole. Tyto léky mají rychlý nástup účinku a zklidňují a bohužel velmi rychle vzniká psychická závislost. Ten mozek dítěte je ve vývoji a léky mají na mozek dost drastické dopady,“ říká psychoterapeut a ředitel léčebny Petrohrad Jakub Sláma.
V roce 2022 se policii podařilo dopadnout organizovanou skupinu, která na černém trhu obchodovala s léčivy. Nejprve léky nelegálně získávala z české farmaceutické firmy, následně pašovala léčivo z Brazílie. Ročně policie takových případů řeší zhruba dvě stovky, většinou ale jde o jednotlivce, kteří se rozhodnou léky na spaní přeprodávat.
„Ať je to pacient, který je přemedikován, nebo blízké okolí pacienta. Pokud někdo distribuuje léčivé přípravky s návykovou látkou, může na něj být pohlíženo, jako když distribuuje metamfetamin či kokain,“ upozorňuje Frydrych.
Závislost na lécích na spaní není dobré podceňovat a je třeba ji odborně léčit. V žádném případě by se neměly léky naráz vysadit – mohlo by se to negativně podepsat na psychice pacienta. Léčba probíhá postupným snižováním dávek a je zcela běžné, že odvykání pod dohledem lékařů trvá třeba i čtyři měsíce.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz