Na ministerstvo vnitra se snesla tvrdá kritika z nejvyšších míst. Ani za osm let nevytvořilo efektivní systém ochrany nemocnic či kulturních a prodejních center, tedy míst s vysokou koncentrací osob náchylných k teroristickým či násilným útokům. Chybí i aktuální přehled nejohroženějších takzvaných „měkkých cílů“. Vyplynulo to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Podle Nejvyššího kontrolního úřadu neplnilo české ministerstvo vnitra svoji koordinační roli, zejména co se týče financování ochrany takzvaných „měkkých cílů“. Po roce 2021 měl resort vyhodnotit neinvestiční program a na základě jeho výsledků rozhodnout o pokračování podpory, a to jak investiční, tak neinvestiční.
To se však vůbec nestalo. Například nový investiční program, který by zahrnoval nákupy bezpečnostních prvků a modernizaci stávajících (typicky například kamerových systémů), nebyl navržen.
Vlastníci a provozovatelé měkkých cílů přitom opakovaně žádali o zřízení programu, neboť financování bezpečnostních opatření je pro ně příliš nákladné a nedostatek prostředků představuje významné riziko při zvyšování odolnosti a připravenosti. Tento závěr potvrdily výsledky dotazníkového šetření NKÚ. Každá čtvrtá základní a střední škola podle nich již zaznamenala bezpečnostní incident, nejčastěji ve formě vyhrožování bombovým útokem.
„Nesplnění koordinační role ministerstva se projevilo i v oblasti identifikace nejohroženějších měkkých cílů, které by měly být připraveny na případný útok. Protože ministerstvo nezpracovalo metodický postup jejich identifikace, aktuální přehled těchto cílů chybí,“ uvádí NKÚ ve své aktuální tiskové zprávě.
Ministerstvo nesplnilo ani úkol začít do roku 2020 rozesílat varování vybraným zástupcům měkkých cílů. S plněním vznikly různé technické či organizační problémy, které se z různých důvodů protahovaly.
Aktivita se výrazně zvýšila až po útoku na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Ministerstvo vnitra i ostatní resorty navrhly a v některých případech i učinily řadu opatření ke zvýšení informovanosti i připravenosti na případný útok včetně napadení aktivním střelcem.
Například ministerstvo školství, které už od roku 2022 financovalo vlastní program s opatřeními k posílení bezpečnosti škol, zvýšilo dotaci ze 130 milionů korun o dalších 200 a vydalo „Minimální standard bezpečnosti“. Podle dotazníkového šetření NKÚ zná tento standard 95 % základních a středních škol.
Ministerstvo zdravotnictví zase například zajistilo aktualizace traumatologických a krizových plánů nemocnic. Kontrola NKÚ nicméně ukázala, že řada opatření je stále v přípravě a jejich realizace se uskuteční až v následujících letech.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz