Mladý český fyzik oslnil svým nápadem. Kvůli věku si ale prošel tvrdou zkouškou

TN Live

5. 3. 2026, 15:19

Mladý český inovátor a vědec Tomáš Čermák už v teenagerském věku zaujal svět projektem PURE na čištění vody a získal za něj prestižní ekologickou cenu. Dnes studuje biomedicínské inženýrství na Imperial College London a pokračuje ve vývoji technologií, které mohou pomáhat lidem po celém světě. Své začátky i projekt rozebral v rozhovoru s moderátorkou Barborou Šimkovou v pořadu Nastartujme Česko.

Že se jeho život bude ubírat směrem k vědě, zjistil Čermák poměrně záhy. Už jako malý pořád něco rozebíral a rozkládal, a jak říká, „strkal prsty, kam neměl“. „Myslím si, že v době, kdy jsem poprvé vyhodil v baráku pojistky, tak to asi zhruba byl ten moment,“ prohlásil.

V 16 letech už působil na české Akademii věd. Čermák to hodnotí jako nejvíce formativní období života, které ho nejvíce posunulo dále. Není to ale prostředí, kde se běžně pohybují mladí lidé.

„Je tam samozřejmě spousta bariér, které musíte překonat. A především jsou to předsudky lidí vůči věku. Já vždycky říkám, že když váš věk začíná jedničkou, tak to je pro 90 % diskuzí úplný konec. Bylo to o tom prostě přesvědčit ty lidi, že mám schopnosti, dokážu věci posouvat, dokážu přijít s něčím, co je nové a hodnotné,“ popsal.

Vzpomíná, že jej ze začátku 90 % odborníků ignorovalo nebo se na ničem nedohodli. Nakonec ale se mu ale podařilo navázat spolupráci s Tomášem Homolou z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Ten se podílí i na projektu PURA.

Související obsah

06:55

Vondráková: Nadace Neuron vznikla, abychom u nás udrželi talentované lidi. A daří se to

25. 1. 2026 TN Live T. LIVE

​Přesvědčit členy Akademie věd se Čermákovi nakonec podařilo. Kolegové jej přijali, a z tohoto angažmá se tak stala nejhodnotnější léta jeho zatím krátkého života.

Projekt PURA vychází ze spolupráce Čermáka a slovenské vědkyně Anny Podmanické s podporou českých univerzit a Akademie věd. Vyhráli s ním i prestižní soutěž The Earth Prize.

Prototyp zařízení, které vytvořili, využívá studeného plazmatu a fotokatalýzy k očištění vody od antibiotik, a dokonce odolných bakterií. „Studená plazma je v podstatě typ výboje, něco jako blesk. Když pošleme obrovské množství proudu skrz vzduch, tak se stane vodivým. Fotokatalýza je prášek, který nasypeme do vody, a když na ni nasvítíme, tak rozloží vodu,“ popsal.

Obě metody jsou odlišné, ale mají jednu společnou věc, a sice že dokáží vytvořit velmi reaktivní částice. „Představte si molekulu, která přišla o elektron a teďka ho hodně chce zpátky a je úplně jedno, odkud si ho vezme. A vezme si ho třeba z molekuly antibiotika nebo z buněčné membrány bakterie. Díky tomu se to antibiotikum třeba rozpadne,“ dovysvětlil.

Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.